Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Stavební zákon senátem neprošel. Zpět do sněmovny se vrací i kvůli ochranářským spolkům

Stavební zákon senátem neprošel. Zpět do sněmovny se vrací i kvůli ochranářským spolkům

Senát dnes vrátil Poslanecké sněmovně rozsáhlou vládní novelu stavebního zákona. Senátoři v ní chtějí některé body upravit jinak, týká se to například přezkumu nezákonného jednání v moci úřední nebo pořizování územních plánů. Senátoři neschválili pozměňovací návrhy, které měly zachovat dosavadní míru účasti ochranářských spolků na povolovacích řízeních. Sněmovna by měla o předloze rozhodovat na své další schůzi na přelomu června a července.

Na návrh Jitky Seitlové (za Zelené) navrhl Senát vypustit ze zákona o urychlení výstavby infrastruktury ustanovení, které umožňovalo v zastavěném území vést vedení o napětí 400 kV a vyšším nad zemí. Další její podpořený návrh umožní u výstavby energetické infrastruktury stanovit kupní cenu za získávané pozemky ve výši minimálně osminásobku odhadní ceny, stejně jako u dopravních staveb. Uspěl senátor Ivo Bárek (ČSSD) se svým návrhem, který umožní ve zkráceném řízení zahájit projednávání územního plánu.

Dnešní rozhodnutí Senátu vzala s politováním na vědomí Hospodářská komora ČR. „Věříme, že dlouhá legislativní cesta zákona, na který přes dílčí výhrady již dlouho čeká široká podnikatelská veřejnost, bude nakonec přece jen úspěšně završena,“ uvedl mluvčí komory Miroslav Diro.

Novela vyvolala silný nesouhlas spolků na ochranu životního prostředí, kterým vadí to, že omezuje právo veřejnosti zúčastnit se povolovacích procesů. Ze stavebního zákona v důsledku poslaneckých pozměňovacích návrhů zmizelo ustanovení dávající šanci účastnit se územního a stavebního řízení osobám, o nichž tak stanoví zvláštní zákon, tedy právě spolkům. V zákoně o ochraně přírody a krajiny jim předloha umožňuje účastnit se řízení jen pouze podle tohoto zákona. Někteří poslanci i senátoři naopak spolky kritizovali za to, že se kvůli nim povolování staveb neúměrně prodlužuje a komplikuje. Ochranářské spolky uvádějí, že jde o největší omezení občanských práv po roce 1989, které je v rozporu s Ústavou. Dobu schvalování podle nich navíc nezkrátí.

Ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová (ANO) dnes před senátory řekla, že na vstupu tzv. dotčené veřejnosti do řízení podle stavebního zákona se nic nemění. U řízení, kde se koná proces posuzování vlivů na životní prostředí (EIA), je účast dotčené veřejnosti zaručena, uvedla. Jak řekla, smyslem spolků má být ochrana přírody a krajiny, a ne snaha zabránit nějaké stavbě v daném území. Šlechtová důrazně odmítla, že by kdokoli z jejího ministerstva ani ona sama označil spolky za problém. Jak řekla, toto obvinění padalo na výborech, kde se senátoři hádali mezi sebou.

Rozsáhlá novela stavebního zákona a čtyř desítek souvisejících zákonů má za cíl zjednodušit a zrychlit povolovací řízení. Umožní mimo jiné sloučit územní řízení, stavební řízení i posuzování vlivu na životní prostředí (EIA). Umožní také na pouhé stavební ohlášení postavit rodinné domy nebo rekreační chaty bez omezení stavební plochy, dosud se smí jen do 150 metrů čtverečních zastavěné plochy. Ohlášení nebude potřeba ani pro skleníky nebo bazény na zastavěném pozemku u rodinného domu nebo chaty.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1