Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

STB měla v hledáčku Trumpa. Vedla na něj svazek a sledovala příbuzné jeho tehdejší manželku

STB měla v hledáčku Trumpa. Vedla na něj svazek a sledovala příbuzné jeho tehdejší manželku

Současný americký prezident Donald Trump byl v minulosti předmětem zájmu československé komunistické Státní bezpečnosti (StB). Cílem StB, která vedla svazek ve spolupráci s rozvědkou, bylo zjistit vazby Trumpovy rodiny na vládní a mocenské kruhy ve Spojených státech. StB měla od informátorů k dispozici údaje o Trumpově rodině, podnikatelské činnosti či ambici stát se prezidentem. V dnešním vydání to uvedl týdeník Respekt, který informace získal ve spolupráci s britským listem The Guardian.

 

StB podle Respektu zaujal sňatek Trumpa s jeho první ženou, rodačkou z Československa Ivanou Zelníčkovou. Spis s názvem Ivana založila gottwaldovská (zlínská) správa StB rok po jejich svatbě v dubnu 1978 a o rok později předala veškeré informace odboru rozvědky, která se zabývala vysazováním špionů v zahraničí. Na spisu dál pracovali v Gottwaldově.

V prvních letech byl podle listu zdrojem tajné policie především Ivanin otec Miloš, vedený jako důvěrník. "StB říkal o svých cestách za oceán k dceři a zeťovi, s manželkou Marií tam létali několikrát ročně," uvádí týdeník. Konkrétnějšími informacemi se spis začal plnit až v 80. letech, kdy kromě Zelníčka získávala StB poznatky od čtyř informátorů. Většinou šlo o lidi, kteří se znali s Ivanou či někým z české části Trumpovy rodiny.

StB dostávala o Trumpovi informace osobní povahy, například o tom, jaké najal vychovatelky pro svého syna. Hlášení se týkala i rozšiřování jeho podnikatelské činnosti či podpory kandidátů při amerických prezidentských volbách. O prezidentství podle spisu začal uvažovat v roce 1986, kvůli nízkému věku 41 let to však zatím odmítl.

"Při své kandidatuře se chce stát výjimkou v amerických dějinách. Na úřad prezidenta chce kandidovat jako politicky nezávislá osoba. Není totiž členem strany demokratů ani republikánů, i když obě strany se ho snaží získat do svých řad. Přestože se to zdá být utopie, je Donald Trump přesvědčen, že uspěje," cituje Respekt ze spisu StB.

Někdejší šéf okresní správy StB Vlastimil Daněk Respektu potvrdil, že StB Trumpovy "řešila". "Věděli jsme, že je Trump vlivný. Hlásil, že se chce jednou stát prezidentem, měli jsme zájem o něm vědět víc. A nejen my, zájem o něj projevovala i rozvědná část StB. Nechci říkat podrobnosti, nechci mít nějaké problémy," uvedl. Nakolik se zabývala Trumpem rozvědka, není jasné.

Respekt popisuje, že StB sledovala i schůzku delegace komunistického zemědělského družstva Slušovice, kterou vedl koncem léta 1989 jeho dlouholetý ředitel a donedávna senátor František Čuba.

Podle historiků oslovených Respektem se nedají nasbírané informace považovat za výbušné. "Dokumenty neprokazují, že by Trump nebo jeho žena s tajnou policií nějak vědomě spolupracovali," uvádí list. Respekt nevylučuje, že spis na Trumpa mohla vést i sovětská KGB.

 

Šokující zjištění vědců: Pokud nejíte sladké, ohrožujete vlastní zdraví

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Výzkum profesora Macieje Banacha z Lodžské univerzity ukazuje, že dieta chudá na sacharidy představuje v dlouhodobé perspektivě riziko pro zdraví. Tým vědců sledoval 11 let více než 24.000 dobrovolníků, mužů i žen. Všichni drželi dietu, ale nikoli stejnou. Když vědci zjistili jejich zdravotní stav, životní styl a výživu, srovnávali rizika předčasné smrti.

Link

Účastníkům studie, kteří nejedli sacharidy, hrozilo o 32 procent vyšší nebezpečí, že zemřou o šest let dříve, než ti, jejichž strava obsahovala hodně sacharidů. Riziko, že člověk podlehne kardiovaskulární chorobě, vzrostlo o 50 procent, jestliže dotyčná osoba konzumovala málo sacharidů či dokonce žádné. U rakoviny bylo riziko o 30 procent vyšší.

Studie také ukázala, že osobám s normální váhou, které se rozhodly držet takovou dietu, hrozilo větší riziko předčasného úmrtí než lidem obézním. Výsledky se potvrdily i poté, co bylo přihlédnuto ke konzumaci alkoholu, kouření, fyzické aktivitě či chorobám jako je vysoký krevní tlak.

Podle autorů studie nejsou tyto výsledky spojeny jen s nízkým přísunem sacharidů. Souvisejí zřejmě i se zvýšenou konzumací proteinů a tuků. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) nadměrná konzumace červeného masa a uzenin bohatých na cholesterol a nasycené tuky přispívá ke vzniku některých druhů rakoviny, zejména střev a konečníku. Tyto látky mají rovněž na svědomí kardiovaskulární choroby. Navíc může hrát roli i snížená konzumace minerálních látek a vitamínů.

Link

Francouzská Národní agentura pro bezpečnost potravin (ANSES) varuje před "klinickými, biologickými a psychickými dopady" spojenými s odtučňovacími dietami. Vzhledem k nedostatku některých živin mohou nastat problémy s kostmi či s metabolismem. V dlouhodobé perspektivě tyto diety vedou k bludnému kruhu, kdy člověk znovu nabere shozené kilogramy.

Jestliže jsou diety chudé na sacharidy v krátkodobé perspektivě účinné, jsou dlouhodobě riskantní a neměly by být doporučovány, varuje profesor Banach. Je totiž důležité nevynechávat jeden druh potravy. Sacharidy, proteiny a tuky jsou pro stravování nezbytné. Podle nutričních poradců je výživová potřeba člověka pokryta, jestliže se strava skládá z asi 50 procent sacharidů, 20 procent proteinů a 30 procent tuků.

-1