Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

„Storku nezabiješ.“ Česká novinářka, kterou chrání kvůli vraždě na Slovensku, promluvila

„Storku nezabiješ.“ Česká novinářka, kterou chrání kvůli vraždě na Slovensku, promluvila

Brutální poprava mladého slovenského novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky Martiny Kušnírové nemá v posledních letech ve střední Evropě obdoby. Vražda reportéra na západním Slovensku má přesah i do České republiky. Na jeho posledním tématu s ním spolupracovala i česká reportérka Pavla Holcová.


Posledních osmnáct měsíců zakladatelka Českého centra pro investigativní žurnalistiku Pavla Holcová (37) pomáhala slovenskému kolegovi Jánu Kuciakovi v rozplétání informací kolem byznysových sítí na Slovensku údajně napojených na italskou mafii.

Na kauze pracovali s podporou mezinárodní organizace OCCRP (The Organized Crime and Corruption Reporting Project) a italské organizace IRPI. Většinu klíčových podkladů měli pohromadě, zbývalo jen dotáhnout finální podobu článku před zveřejněním.

Kuciakovi s Holcovou se podařilo dohledat vazby italských podnikatelů na Slovensku na italskou mafii a zároveň narazili i na jejich vazby ke slovenské vládní straně SMER „Byla to mravenčí práce, a vlastně drtivá většina informací pocházela z veřejných zdrojů,“ popsala práci na této kauze Holcová.

Ján Kuciak i se svojí přítelkyní Martinou byli zřejmě tedy popraveni kvůli informacím, které jsou veřejně dohledatelné. A Pavla Holcová se nyní ocitla ve stejném ohrožení, od včerejška je proto pod policejní ochranou.

S ohledem na svoji bezpečnost se nemůže nyní k případu podrobněji vyjádřit, nicméně včera k celému případu poslala vzkaz, že novináři by se neměli nechat tímto ohavným činem zastrašit. „Hlavní poselství je pro mě to, že storku nezabiješ,“ uvedla Pavla Holcová pro HlídacíPes.org. „A když jednoho odstraníš, postaví se za něj pět dalších.“ 

Kuciakův text, na kterém s Holcovou spolupracoval, mapuje některé případy, kdy lidé obvinění v minulosti ze spolupráce s mafií v Itálii, našli útočiště na Slovensku. Začali tam podnikat, například v zemědělství, pobírat dotace, a v některých případech se dostali i blízko k vládní straně SMER.

Konkrétně Kuciak píše o současné asistentce (oficiální titul je „hlavná štátná radkyňa“) premiéra Roberta Fica Márii Troškové a současném šéfovi kanceláře Bezpečnostní rady státu Viliamu Jasaňovi.

Oba se v minulosti profesně potkali s podnikatelem Antoninem Vadalou, který stál kvůli údajné spolupráci s mafií na začátku tisíciletí před soudem v Itálii, a potom přesídlil na Slovensko.

Kuciak v nedokončeném textu identifikoval celkem čtyři rodinné klany z prostředí italské Kalábrie, rodiště mafie ‚Ndrangheta, působící na východním Slovensku.

„Okrem Vadalovcov a Cinnanteovcov ide o rodiny Rodovcov a Catroppovcov. Ich hlavným slovenským biznisom sa stalo poľnohospodárstvo. Vlastnili, alebo dodnes vlastnia niekoľko desiatok firiem. Ich majetok sa pohybuje v desiatkach miliónov eur. Obhospodarujú stovky až tisíce hektárov pôdy, na ktoré čerpajú milióny eur dotácií,“ napsal Kuciak ve svém posledním, nedokončeném textu.

Stihl také ještě otevřít otázku praní špinavých peněz jako „hlavní podstaty podnikání italské mafie v zahraničí“. Dodal ale, že zatím „neexistuje důkaz, že by někdo ze zmíněných (aktérů) na Slovensku pral špinavé peníze.“

Původ peněz, které italské rodiny pro své podnikání na Slovensku použily, byl nicméně pochybný. Z dokumentů, které Kuciak a kolegové shromáždili, vyplývá, že podstatná část kapitálu pocházela právě z Itálie.

„Antonino Vadala napríklad figuruje na Slovensku v niekoľkých súdnych rozhodnutiach, z ktorých vyplýva, že dostal na ruku peniaze od ľudí z Talianska. Tí sa zhodli na tom, že peniaze dali Vadalovi v hotovosti, lebo to tak chcel,“ uvádí konkrétně v článku.

Kromě spolupráce s Kuciakem pracovala Pavla Holcová s týmem mladých studentů na řadě dalších mezinárodních kauz. Především je ve spojení s Mezinárodiním konsorciem novinářů (ICIJ), přes které byly v minulosti zveřejňovány úniky citlivých dat známé například jako Panama Papers či Paradise Papers.

Holcová, která dříve pracovala pro nevládní organizaci Člověk v tísni, založila investigativní centrum v roce 2013 s cílem rozšířit povědomí o kvalitní investigativní práci a školit novináře. Její centrum je jako jediná česká organizace zapojeno do projektu Organized Crime and Corruption Reporting Project a dalších mezinárodních sítí investigativních novinářů.

Letos v únoru například spustila projekt o tom, jak se v Česku perou špinavé peníze pro globální organizovaný zločin. Detailně také zmapovala českou stopu v uniklých dokumentech Panama a Paradise Papers.

Věnovala se také dalším citlivým tématům, jako je například dovoz českých zbraní do válečné Sýrie, či okolnostem smrti ruského právníka Sergeje Magnitského, který byl symbolem odporu proti svévoli ruského státu.

Text původně vyšel na webu HlídacíPes.org. INFO.CZ ho zveřejňuje se souhlasem redakce.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1