Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Strana úspěchů i pádů. ČSSD slaví, vznikla před 140 lety v hostinci U kaštanu

Strana úspěchů i pádů. ČSSD slaví, vznikla před 140 lety v hostinci U kaštanu

Za 140 let své existence zažila sociální demokracie v českých zemích období úspěchů i proher a dvakrát se musela uchýlit do exilu. Po roce 1989 opět obnovila svoji činnost a stala se jedním z nejsilnějších hráčů v české politice.

Strana vznikla 7. dubna 1878 hostinci U kaštanu v pražském Břevnově jako Českoslovanská sociálně demokratická strana v rámci rakouské sociální demokracie. V čele stanul novinář, literát a průkopník socialismu v českých zemích Josef Boleslav Pecka-Strahovský.

První období její činnosti bylo poznamenáno perzekucí ze strany státní moci, postupně se ale sociální demokracie osamostatnila a její vliv rostl. Stála v čele zápasu za všeobecné volební právo a osmihodinovou pracovní dobu, organizovala stávky a protestní akce. Uvnitř strany se však střetávaly různé ideové proudy, z nichž se stále hlasitěji ozývali především marxisté reprezentovaní Bohumírem Šmeralem.

Po vzniku samostatného Československa v roce 1918 se strana přejmenovala na Československou sociálnědemokratickou stranu dělnickou. Ve volbách v roce 1920 zvítězila a Vlastimil Tusar se stal premiérem. Krátce po volbách se však marxisté pokusili stranu ovládnout a obsadili její sídlo v pražském Lidovém domě. Soud nakonec Lidový dům vrátil do rukou tradičních sociálních demokratů a z marxistického křídla v květnu 1921 vznikla samostatná Komunistická strana Československa. Rozkol však sociální demokracii citelně oslabil.

Kromě období 1926 až 1929 se sociální demokracie podílela na všech prvorepublikových vládách. Po Mnichovu se v prosinci 1938 reorganizovala na Národní stranu práce, ta ovšem přečkala pouze půl roku do nacistické okupace a poté její představitelé přešli do ilegality. Strana byla zastoupena v londýnské exilové vládě a mnoho jejích členů zemřelo v koncentračních táborech.

Československá sociální demokracie se obnovila v roce 1945 jako jedna ze čtyř stran Národní fronty. Její pozice ale byla oslabená, komunisté na svoji stranu přetáhli část jejích voličů, především dělníky. Ve volbách v roce 1946 skončila ČSSD poslední. Na sjezdu v roce 1947 vystřídal prokomunistického Zdeňka Fierlingera v čele strany Bohumil Laušman. Sílící levicová frakce v ČSSD však využila komunistického převratu v únoru 1948 a stranu sloučila s KSČ.

Řada významných představitelů ČSSD emigrovala a v Londýně založila exilovou stranu. Sociální demokraté, kteří se sloučením nesouhlasili a neemigrovali, byli v následujících letech vystaveni tvrdé komunistické perzekuci.

Snahy o obnovení ČSSD během Pražského jara v roce 1968 narazily na odpor komunistů a také představitelů Sovětského svazu. A po sovětské invazi v srpnu 1968 se možnost politického pluralismu v Československu opět uzavřela.

Ani exilová ČSSD nebyla imunní vůči vnitrostranickým půtkám, například na počátku 80. let minulého století se vyhrotily rozpory mezi stranickým vedením a tzv. reformním směrem, reprezentovaným Radomírem Lužou či Jiřím Horákem.

Právě Čechoameričan Horák se po listopadu 1989 stal prvním předsedou obnovené sociální demokracie, která se však ve volbách v roce 1990 nedostala do parlamentu. Zásadní zlom nastal po nástupu Miloše Zemana do předsednického křesla v roce 1993. Zeman zvolil tvrdě opoziční styl, z něhož strana profitovala. V roce 1998 ČSSD vyhrála sněmovní volby a sestavila svoji menšinovou vládu. Zemana v roce 2001 vystřídal Vladimír Špidla, který dokázal o rok později dovést ČSSD k druhému volebnímu vítězství, po němž vytvořil koalici s KDU-ČSL a US-DEU.

V dalším období se ČSSD prezentovala jako vnitřně rozhádaná strana, což vyvrcholilo v červnu 2004 Špidlovým odstoupením. Vystřídal ho Stanislav Gross, ani on však stranu nedokázal stabilizovat a sám po aférách okolo svých rodinných financí odstoupil. Dalším lídrem byl od dubna 2005 Jiří Paroubek, pod jehož vedením strana skončila druhá ve volbách v 2006 a po osmi letech se ocitla v opozici; z opozice ji nevyvedlo ani volební vítězství v roce 2010.

Vládní stranou se ČSSD opět stala po volbách v roce 2013, kdy sestavil koalici s hnutím ANO a KDU-ČSL premiér Bohuslav Sobotka. V čele ČSSD Sobotka skončil po více než sedmi letech loni v červnu v souvislosti s výrazným propadem voličských preferencí. Do říjnových voleb pak stranu vedl statutární místopředseda Milan Chovanec, ČSSD však propadla a zisk pouhých 15 mandátů pro ni znamenal nejhorší výsledek v éře samostatné České republiky. Od mimořádného sjezdu, který se konal letos v únoru, stranu vede Jan Hamáček, který v současnosti vyjednává o možné účasti ČSSD v koaliční vládě Andreje Babiše.

V současné době má ČSSD zhruba 19.000 členů.

 

Většinu velkých měst získalo ANO, neovládlo ale Prahu. Významně ztratila ČSSD

Hnutí ANO získalo v letošních komunálních volbách nejvíce velkých měst. Ztratilo ale Prahu, kde vyhrála ODS před Piráty, ANO tam skončilo páté. V Brně, Ostravě a řadě dalších měst však zvítězilo. Významné ztráty zaznamenala sociální demokracie. V celé republice pak tradičně nejvíce zastupitelských křesel získala nejrůznější místní sdružení nezávislých kandidátů. Volební účast se pohybovala mírně nad 47 procenty, což je zhruba o tři procentní body víc než v roce 2014. Vyplývá to z údajů na volebním serveru.

Občanští demokraté sice v Praze vyhráli, ale mohou i tak skončit v opozici. O koalici chtějí totiž další subjekty, jež v hlavním městě uspěly - hnutí Praha Sobě a Spojené síly pro Prahu (TOP 09, STAN a KDU-ČSL) - jednat s Piráty. Do pražského zastupitelstva se poprvé od roku 1990 nedostanou zástupci ČSSD a KSČM. Sociální demokraté nebudou poprvé od roku 1990 ani v zastupitelstvech některých dalších měst, kde dosud měli vliv na chod radnic. Platí to například pro Hradec Králové, Ústí nad Labem a Zlín.

ODS, která v Praze vyhrála komunální volby, získala v 65členném zastupitelstvu 14 mandátů. Druzí Piráti mají 13 mandátů stejně jako třetí Praha Sobě a čtvrtá koalice TOP 09 a STAN. Hnutí ANO, jež mělo v minulém období primátorku, v Praze skončilo na pátém místě. Bude mít 12 křesel.

Volby

V Brně vyhrálo hnutí ANO s 23,03 procenta voličů a v pětapadesátičlenném zastupitelstvu získalo 18 mandátů. Na druhém místě skončila ODS s podporou Svobodných s výsledkem 18,55 procenta, což znamená zisk 14 mandátů. Primátor a lídr ANO Petr Vokřál jednal už s jedničkou ODS Markétou Vaňkovou. Ani jeden spolupráci nevyloučil, ale ani ji nepotvrdil.

V Ostravě vyhrálo ANO s velkým náskokem. Získalo 32,72 procenta hlasů a 21 mandátů v zastupitelstvu, které má 55 členů. Na druhém místě skončilo hnutí Ostravak, volilo ho 11,49 procenta lidí a má sedm mandátů. Ostravský primátor a lídr vítězného hnutí ANO Tomáš Macura už před volbami tvrdil, že by uvítal pokračování nynější koalice s hnutím Ostravak, ODS a lidovci. Dnes ČTK řekl, že to platí.

ANO zvítězilo ve valné většině krajských měst, na prvním místě skončilo také v Plzni, Olomouci, Jihlavě, Hradci Králové, Karlových Varech, Ústí nad Labem, Pardubicích, Českých Budějovicích a Zlíně. V Liberci skončilo ANO druhé, vyhráli tam Starostové pro Liberecký kraj.

Link

Z dalších statutárních měst zvítězila například v Karviné a ve Frýdku-Místku ČSSD. V Třinci vyhrálo sdružení Osobnosti pro Třinec, v Kladně Volba pro Kladno a v Mostě hnutí ProMOST. Občanští demokraté zvítězili v Jablonci nad Nisou, Mladé Boleslavi a Teplicích. ANO vyhrálo v Chomutově, Přerově, Prostějově, Havířově, Děčíně a Opavě.

Drahoš a Čunek se můžou smát, o Senát zápolí ODS s ANO. Rath s Paroubkem propadli>>>

Premiér a předseda ANO Andrej Babiš označil výsledky v krajských a okresních městech za úspěch. ANO podle něj mění Česko k lepšímu. Pražský výsledek předseda ANO a premiér považuje za důsledek toho, jaké bylo působení zástupců hnutí v hlavním městě v uplynulých čtyřech letech. Neočekává, že by výsledek voleb ovlivnil fungování koaliční menšinové vlády ANO a ČSSD.

Podle předsedy ODS Petra Fialy občanští demokraté ve volbách jasně posílili a ukazuje se, že strana jde krok po kroku správným směrem. V příštích volbách do Poslanecké sněmovny by podle něj měla ODS bojovat o směřování Česka proti "levicovému hnutí ANO". Babiš předtím při hodnocení voleb levicovou orientaci svého hnutí odmítl a Fialu kvůli podobným vyjádřením kritizoval.

Link

Předseda ČSSD Jan Hamáček bere výsledek voleb jako signál, že se sociální demokracie už odrazila ode dna, na které dopadla v loňských sněmovních volbách. Úspěchy se dostavily tam, kde je strana konsolidovaná, řekl. Vyzdvihl výsledky v Karviné, Frýdku-Místku či Náchodě, naopak pro velká města chce hledat nová témata, za vhodné považuje dostupné bydlení.

Volby se podle komisí obešly bez větších problémů. V Ústeckém kraji ale policie přijala několik podnětů kvůli podezření z možného pokusu o ovlivnění voleb, všemi se zabývá. Kriminalisté zasahovali ve volebních místnostech v Ústí nad Labem a Bílině na Teplicku, podrobnosti ale zatím policie sdělovat nebude.

Sto třicet mega v hajzlu a Prahu nemáme. Komentář čtěte zde>>>

Po volbách už padají hlavy. Rezignovat se chystá místopředseda ČSSD Foldyna>>>

-1