Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Středula: czexit by přinesl kolaps a propouštění. Odchod z EU by byl ekonomickou sebevraždou

Středula: czexit by přinesl kolaps a propouštění. Odchod z EU by byl ekonomickou sebevraždou

Případný czexit by znamenal pro Česko kolaps řady odvětví, firem a propouštění. Ti, kteří o vystoupení z EU hovoří, nemají žádnou alternativu. Nejsou schopni nabídnout vůbec nic, jen mystifikují obyvatelstvo v tom, že to může mít nějaký pozitivní závěr. Na tiskové konferenci ministerstva průmyslu a obchodu to řekl předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula.

„Když se podíváme na čísla, tak dominance exportu do zemí EU absolutně překračuje ve všech mezích všechny ostatní teritoria, neboli, není zas takový zájem o náš export v jiných teritoriích,“ dodal šéf odborů. Nedá se také podle něj předpokládat, že kdyby ČR stanula mimo EU, že by tento zájem byl či že by investoři měli nadále zájem o Česko.

„Nejsme tak významní teritoriálně, nejsme tak velicí ekonomicky a tudíž bychom ty škody měli násobně větší, než se hovoří o škodách ve Velké Británii,“ dodal Středula.

Podle nedávné ankety ČTK mezi ekonomy a podnikatelskými svazy by případné vystoupení České republiky z Evropské unie bylo ekonomickou sebevraždou. Odchod z EU by znamenal ztrátu stovek tisíc pracovních míst a česká ekonomika by se podle některých dostala na úroveň Běloruska.

Zpochybňování členství Česka v EU znervózňuje některé zahraniční investory. Například minulý týden musel viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar vysvětlovat japonským investorům aktuální politickou situaci a její dopady na ekonomiku. Japonce zneklidnily informace z médií, kde se mluví v souvislosti s novou českou vládou i o setrvání ČR v EU.

„Odmítáme jakékoliv zpochybňování našeho členství v EU. Vysílá to negativní signál zahraničním investorům. Zpochybňování našeho členství v EU a z něj vyplývající nejistota by zahraniční investory mohlo vést k pozastavení plánovaných investic a v krajním případě i k odchodu ze země,“ řekl Špicar.

1080p 720p 360p
Opravdový diktát EU pocítíme po czexitu. Lidi nevidí výhody členství, je to naše chyba, říká Špicar

1080p 720p 360p
Zeman, nebo Drahoš? Rozdělují společnost, měli bychom vybírat lepší kandidáty, říká šéf odborů

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1