Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Strom, který rozzáří Staroměstské náměstí. Podívejte se, jak vypadá

Strom, který rozzáří Staroměstské náměstí. Podívejte se, jak vypadá

V Pecce na Jičínsku dnes dřevorubci pokáceli strom, který bude od příštího týdne zdobit Staroměstské náměstí v Praze. 

Smrk vysoký 33 metrů byl pro Staroměstské náměstí vybraný už loni, tehdy ho ale nahradil strom z České Lípy.

„Minimální výška stromu je 23 metrů, tento je poněkud větší. Musí být dobře dostupný pro těžkou techniku, musí bezvadně vypadat, mít bezchybný vzhled a být zdravý," uvedl Petr Hozák, ředitel společnosti Taiko, která trhy pořádá. Každoročně se proto dělá dendrologické posouzení zdravotního stavu stromu, aby byl v pořádku a bylo jisté, že nemá nějaké skryté vady.

Před kácením se vrchní část stromu připevní na jeřáb, který jej po uříznutí nadzvedne. Poté se zkrátí na požadovanou délku 22 metrů, z čehož spodní dva metry je nutné opracovat na průměr zhruba 50 centimetrů, aby jej bylo možné zasadit do kotevní jímky v dlažbě Staroměstského náměstí. Do Prahy jej na podvalníku převeze tahač po trase asi 120 kilometrů.

Strom věnovala rodina Wolfových na památku Františka Wolfa, majitele okolních lesů. „Má něco kolem deseti tun. Je celý zdravý, není tam žádná anomálie. Průměr na pařezu je zhruba 105 centimetrů, lišta na pile nám na to jen tak tak vystačila," řekl Vorlíček. Podle letokruhů bylo stáří stromu spočítáno na 68 let. V Praze bude se smrk objeví v noci z 21. na 22. listopadu.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1