Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Stropnický: Pašerácký byznys zůstává stranou, inspirujme se s migrací u Australanů

Stropnický: Pašerácký byznys zůstává stranou, inspirujme se s migrací u Australanů

Australský model migrační politiky může být pro Evropu inspirací, uvedl šéf české diplomacie Martin Stropnický po dnešním společném jednání ministrů zahraničí visegrádské čtyřky (V4) a Austrálie. Přistěhovalectví by hlavně mělo mít podle Stropnického jasné podmínky. Polsko a Slovensko, zastupovali ministerští náměstci. Setkání, jehož hlavním tématem byla migrace, hostil maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó. 

Migrace je pro státy visegrádské skupiny aktuálním tématem vzhledem ke snaze EU upravit pravidla společné migrační a azylové politiky. Přínos australského modelu vidí Stropnický v tom, že země si drží kontrolu nad vlastním územím. "Může být inspirací určitě v tom smyslu, že ta země o tom musí rozhodovat. Oni si rozhodují sami, dělají to fér a seriózně," řekl o australské přistěhovalecké politice Stropnický.

Australský systém funguje tak, že umožňuje Austrálii zachytit loď převážející migranty a vrátit ji zpět, nebo dopravit migranty do třetí země a umístit je do tamních detenčních zařízení. Lidem, kteří se pokusili do Austrálie dostat nelegálně, není umožněno se v Austrálii usadit. "Přijímají ty lidi, ne že ne, ale mají to prostě pod kontrolou," dodal.

Australská ministryně zahraničí Julie Bishopová podle ministra Stropnického informovala své evropské kolegy, že jakmile byla pravidla pro migraci uvolněna, otevřel se prostor pro pašerácký byznys. Zastavit pašerácké gangy, které se obohacují na nelegálním přepravování migrantů, by podle Stropnického mělo být i cílem EU.

"Ten obrovský byznys, který údajně už dnes překračuje byznys drogový, zůstává trochu stranou. A to by nemělo být," uvedl.

U pracovního oběda ve formátu V4 plus Austrálie se řešil také vztah Austrálie a EU. Z ekonomického hlediska je pro Austrálii zajímavý hlavně odchod Británie z EU. Obě země totiž pojí společná historie. Protože obchodní vztahy mezi Londýnem a Bruselem jsou stále předmětem jednání, Australané mají příležitost pevněji propojit svůj trh s britským. Mezi EU a Austrálií se také jedná o uzavření dohody o volném obchodu.

Po společném jednání měli Stropnický s Bishopovou samostatný rozhovor. Zabývali se mimo jiné pilotním projektem pracovních dovolených pro mladé, který bude spuštěn na začátku března. Program umožňuje mladým lidem z obou zemí roční pracovní pobyt, při němž mohou zároveň legálně pracovat.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1