Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Studentka, která se soudila kvůli zákazu zahalování, prohrála. Školy musí být nábožensky neutrální, řekl soud

Studentka, která se soudila kvůli zákazu zahalování, prohrála. Školy musí být nábožensky neutrální, řekl soud

Soud zamítl odvolání somálské dívky, která se žalobou domáhala po střední zdravotnické škole omluvy a 60.000 korun za údajný zákaz nošení hidžábu. Rozhodnutí je pravomocné. Podle odvolacího senátu je v sekulárním Česku nutno chránit právo být bez vyznání stejně jako právo náboženství mít.

„Podle našeho názoru žalobkyně na užívání šátku jako projevu náboženského přesvědčení na půdě školy, která musí zůstat neutrálním prostředím, právo nemá,“ konstatoval soudce Jan Klášterka. Hidžáb je muslimský šátek, kterým si žena zahaluje vlasy, krk a ramena.

Soudce dodal, že nepovolení výjimky ze školního řádu není diskriminací na základě náboženského vyznání. „Opakem diskriminace je stejný přístup ke všem. Žalobkyně se vlastně domáhá ochrany své pozitivní diskriminace,“ podotkl.

Právní zástupkyně dívky Radka Korbelová Dohnalová řekla novinářům, že zváží další právní kroky. „Jsem ráda, že se soud nevyhnul té zásadní otázce, ale jeho závěr rozhodně nesdílím,“ uvedla. V úvahu tak připadá dovolání cizinky k Nejvyššímu soudu.

Ayan Jamaal Ahmednuurová tvrdí, že pražskou Střední zdravotnickou školu opustila poté, co ji ředitelka při zahájení školního roku v září 2013 vyzvala, aby si sundala hidžáb i na teoretickou výuku. Původně prý přitom byly domluvené na tom, že šátek bude odkládat pouze při ošetřovatelské praxi. Ředitelka údajně nepřistoupila ani na alternativu, že by dívka měla při vyučování zahalený pouze krk.

Řád školy nošení pokrývek hlavy zakazuje. Ústav trvá na tom, že každá škola má právo stanovit pravidla odívání i omezit náboženskou svobodu, a to mimo jiné proto, že zajišťuje bezpečnost žáků a také zachování sekulárního školství.

Tvrzení o nepřímé diskriminaci v přístupu ke vzdělání instituce odmítla. Bránila se mimo jiné tím, že cizinka vůbec nesplnila předpoklady pro to, aby se mohla stát její studentkou - nepředložila prý totiž doklad o povolení k pobytu.

Komunální volby se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

INFO.CZ spouští novou rubriku, která nabízí aktuální zpravodajství o Evropské unii. Reportáže, analýzy a komentáře naleznete zde>>>

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1