Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Svazarm je zpátky. Vláda chce zapojit do obrany země kynology, radioamatéry a fanoušky vojenské techniky

Svazarm je zpátky. Vláda chce zapojit do obrany země kynology, radioamatéry a fanoušky vojenské techniky

Ministerstvo obrany dostalo za úkol přijít s věcným návrhem zákona, který by měl v budoucnu pomoci k dobrovolnému zapojování obyvatel Česka do plnění úkolů ozbrojených sil. Záměr dnes schválila vláda, informoval na twitteru ministr obrany Martin Stropnický (ANO). Pokud by předpis v budoucnu vznikl, mělo by v něm ministerstvo řešit také to, jak posílit fyzickou zdatnost a znalosti obyvatel, aby je mohli využít k obraně státu.

 

Ministerstvo ve svém návrhu konstatovalo, že doposud byl kladen důraz především na brannou povinnost. Zkušenosti armády ale prokazují, že velmi účinná je přímá spolupráce s občany. Ta se uskutečňuje prostřednictvím informačních prezentací, branně sportovních akcí a soutěží. "V tomto směru je nezanedbatelnou aktivitou ministerstva obrany také jeho vydavatelská činnost," sdělil úřad ministrům.

Možnosti zapojování občanů do dobrovolných aktivit nejsou podle obrany zcela využité, rozvíjet by se podle ministerstva mohla spolupráce se sportovními jednotami, spolky a svazy, případně s radioamatéry, kynology, sportovními letci a spolky zaměřenými na poskytování zdravotních služeb či zájmové užívání zbraní. Zájem občanů podílet se na obraně státu mimo výkon branné povinnosti přitom podle úřadu roste.

Inspiraci je podle resortu možné hledat v české historii či v zahraničí. Připomíná například tělovýchovné spolky vznikající už od druhé poloviny 19. století, začlenění některých spolků do obrany státu v meziválečném období nebo zákon o branné výchově z roku 1937. V zahraničí mohou legislativci najít vzory v Polsku, Finsku, Dánsku, Maďarsku, Izraeli, Estonsku či Kanadě.

"Základním cílem záměru je vytvořit velmi širokou základnu, která každému občanovi umožní správně reagovat na vzniklé situace ohrožující svrchovanost státu nebo životy, zdraví a majetek osob," uvedli předkladatelé. Občané by měli být schopní ochránit sebe, případně přispět k ochraně druhých a současně nesprávným chováním neztěžovat plnění úkolů ozbrojeným silám. "Další částí záměru je oslovení té části občanů, kteří nemají zájem na dobrovolném převzetí výkonu branné povinnosti, ale cítí odpovědnost za obranu státu ve vyšší úrovni," stojí v materiálu.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1