Tajemství Babišova úkroku vpravo? Bojí se izolace, hrozí mu Paroubkův osud

Hnutí ANO za dva týdny na celostátním sněmu rozhodne o lídrovi pro evropské volby i svém dalším směřování. Základní scénář je jasný: nejsilnější strana tuzemské politické scény zůstane pomyslným hnutím jednoho muže a Andrej Babiš bude znovu zvolen do jejího čela. Ostatně nemá protikandidáta. Otázkou tak zůstává snad jen, zda se v polovině února v centrále ANO na pražském Chodově vyhne trapné situaci z roku 2015, kdy mu hlas dali úplně všichni delegáti. Sérii textů o vládním hnutí zahajujeme s analytikem Lukášem Jelínkem.

Minule se Andrej Babiš poučil a jednolité podpoře, kterou by mu mohl závidět i Gustáv Husák ve vrcholných časech, už se na celostátním sněmu vyhnul. Letos si ale jen s jízlivými poznámkami o premiérově neomezeném rozhodování a suverénní pozici nevystačíme. Ve vzduchu je opět o něco naléhavější otázka, zda by pro hnutí, které udává chod Česka, nebylo zdravější, pokud by v něm postupně dorůstali nejen Babišovi nástupci, ale také alespoň umírnění oponenti. Jádrem politiky je přece jenom, když už ne ideový, tak aspoň mocenský střet. Ten se ovšem v ANO ani nepředstírá. Nic na tom nemění fakt, že o post místopředsedy usiluje víc kandidátů, než kolik jich může být do vedení zvoleno. Pozici prvního místopředsedy obhajuje šéf poslaneckého klubu Jaroslav Faltýnek, do vedení chce proniknout taky hejtmanka Jaroslava Pokorná Jermanová, ministr Richard Brabec, předseda sněmovny Radek Vondráček, anebo Petr Vokřál a Tomáš Macura.

Hamáček: Babišovi ministři na vládě hlasují proti návrhům, kterými se pak chlubí

sinfin.digital