Tajně vysvěcený kněz Heryán chtěl utéct do Afriky. Nakonec se stal pastorem undergroundu | info.cz

Články odjinud

Tajně vysvěcený kněz Heryán chtěl utéct do Afriky. Nakonec se stal pastorem undergroundu

V létě roku 1987 odjížděl z Prahy zájezd do Rakouska. V autobuse seděl i sedmadvacetiletý tajně vysvěcený řeholník Ladislav Heryán. Snil o misii v Africe. V duchu se loučil se všemi, které měl rád. Jeho rodiče nic nevěděli. Všechno podstatné před nimi tajil. Netušili, že tajně složil řeholní sliby, stal se saleziánem, kromě vysokého učení technického také vystudoval teologii a filozofii, a chystá se pravděpodobně natrvalo opustit Československo.

Jeho tatínek, který svého jediného syna velmi miloval, věděl jen to, že každé léto odjíždí s mládeží na tábor. Tenkrát se spontánně rozplakal, aniž by o synových úmyslech cokoliv tušil, a prosil ho, ať se mu vrátí. Ladislav tatínkovi slíbil, že ho neopustí a vrátí se, přestože věděl, že se nejspíš už nikdy neuvidí. A tak se i stalo. V roce 1990 se nakrátko vrátil na pohřeb svého otce.

Vzpomínky Ladislava Heryána přinesly Příběhy 20. století vysílané na Českém rozhlase Plus

Panna Maria a Pink Floyd

Ladislav Heryán se narodil 24. února 1960 v obci Petřvald u Nového Jičína. Jeho otec pracoval jako řidič, později jako dělník – vykládal vagony, maminka pracovala jako uklízečka, u soustruhu a později dělala v hospodě kuchařku. Rodina do kostela nechodila, doma se nemodlila. Rodiče ho ale nechali na faře připravit ke svátosti smíření a nevadilo jim, že chodil na bohoslužby.

V páté třídě Ladislav před učitelem prohlásil, že se chce stát knězem. Učitel to nahlásil jeho rodičům, kteří se vylekali, že se jako premiant nedostane na střední a vysokou školu. Začínala normalizace, soudruzi přitvrzovali. Rodiče mu proto zakázali navštěvovat bohoslužby: „Do kostela jsem nesměl a to paradoxně způsobilo, že jsem pubertu prožíval nábožensky. Stěnu jsem měl polepenou plakáty Pink Floyd a obrázky Panny Marie,“ usmívá se při vzpomínce kněz Heryán.    

Petřvaldský farář, profesor filozofie a teologie, v 50. letech internovaný salezián Josef Novosad byl následně úřady z důvodu nezdravému vlivu na mládež přemístěn do čtyřicet kilometrů vzdálené farnosti v Ostravicích.

Ladislav Heryán za ním od sedmnácti let, co začal studovat Střední průmyslovou školu stavební v Ostravě, jezdil na tajné přednášky. Tento kněz ho přivedl do podzemní církve mezi saleziány. Scházeli se pravidelně po bytech, na chalupách v horách, na bohoslužbách a bytových seminářích.

Ilegální „Chaloupky“

Ladislav kromě teologie vystudoval v Brně vysoké učení technické, odsloužil si povinnou vojnu a nastoupil jako dělník na stavbu. Poté, co tajně přijal v roce 1981 první řeholní svěcení a složil sliby, zapojil se do jedné z největších ilegálních církevních organizací vychovávající nezávisle na státu mládež:

„Říkali jsme tomu Chaloupky. Organizovali jsme tajné tábory, setkání dětí z křesťanských rodin převážně těch, co se znali z různých farností. V létě jsme měli třeba až osmdesát Chaloupek. Všechno se domlouvalo ústně mezi těmi, kteří jsme se znali a věřili si,“ popisuje Heryán.

Estébáci tuto salesiánskou iniciativu částečně zaznamenali, ale nepodařilo se jim toto podzemní společenství zničit: „Byli jsme opatrní. Třeba jednou přijel do hájovny, kde jsme pořádali tábor, neznámý kněz. Přijel na Moravu až odněkud ze západních Čech. Osobně jsem ho neznal. Takže jsem ho nepustil ani dovnitř. Řekl jsem, že jsem tam sám, i když byla hájovna plná dětí. Vyhnal jsem ho. Měl jsem obavu, jestli to není provokatér. V tomto případě ale to byl skutečně předem domluvený kněz, který nám tam přijel odsloužit mši, ale ke mně se ta informace nedostala, to se stávalo,“ vysvětluje Ladislav Heryán, kterému Chaloupky pro děti z věřících rodin nestačily, chtěl na misie.

Přes hranice s pomocí agenta StB

V roce 1985 provinciál saleziánů před spolubratry přečetl dopis z římských nejvyšších církevních kruhů, který vyzýval řeholníky k africkým misiím. V dopisu se také psalo, že v Brazílii připadá na jednoho kněze šest set tisíc křesťanů:

„Mě prostě šokovalo to číslo. Řekl jsem si, co tady ještě dělám!?,“ vysvětluje rozhodnutí emigrovat Ladislav Heryán. Dva roky se na odchod do zahraničí připravoval. Aby neohrozil své spolubratry, na celý rok s nimi přerušil kontakty.

V prosinci roku 1987 stál celou noc frontu, aby si dopoledne mohl koupit zájezd do Rakouska. Po výsleších u StB, po povolení od zaměstnavatele a místní KSČ získal výjezdní doložku, pas a vycestoval. V autobuse je doprovázel dozorující estébák, který jim odebral peníze i pas.

Hned při první zastávce v Salzburku se Ladislav rozhodl utéci. Měl tajně schované peníze, za které koupil jízdenku do Vídně. Jeden jeho spolubratr, než se v Praze rozloučili, mu poradil, ať hledá v Rennwegu pátera Müllera. Hodiny bloudil po Vídni, až se mu podařilo najít saleziána a kněze Blažeje Müllera, který mu půjčil rakouský pas a s autem s rakouskou poznávací značkou ho převezl do Itálie až do Říma.

Můžeme si domýšlet, proč mu tento kněz pomohl, možná, aby si čistil svědomí. Blažej Müller patřil mezi nejaktivnější agenty Státní bezpečnosti z církevního prostředí s krycími jmény Dub a Dore. Spolupracoval s tajnou policií od roku 1956, kdy ho zlomili kvůli jeho náklonnosti k ženám, jak se uvádí ve spise. Udal mnoho svých spolubratrů, někteří kvůli němu putovali na léta do kriminálu. V roce 1957 ho StB vyslala do zahraničí infiltrovat církevní prostředí v Itálii a později v Rakousku, působil ve Vídni. Zemřel v listopadu 2014.

Pastor undergroundu

Ladislav Heryán během deseti let v Itálii dostudoval tři univerzity – papežskou Urbaniu, salesiánskou fakultu a papežský biblický jezuitský institut. Na misie do Afriky se nedostal. Jeho řeholní představení ho požádali, aby se vrátil do Československa a pomohl obnovit v již svobodné zemi saleziánskou řeholi. Domů se definitivně vrátil v roce 1997.

Jak se z Ladislava Heryána stal „pastor undergroundu“, jak o něm mluví hudebníci a píší novináři? I když s undergroundem před rokem 1989 nemá nic společného? Ladislav Heryán působil v podzemní církvi. Představení řádu mladým saleziánům zakazovali, aby se scházeli s disidenty, chartisty, jakkoliv na sebe upozorňovali, aby neprozradili tajné oddíly a tábory pro mládež.

Jak se tedy Heryán seznámil s legendami undergroundu Magorem, Topolem a dalšími? Na hudebních festivalech. Jednu dobu doprovázel písničkářku Dášu Vokatou, která ho mimochodem také poprvé označila za „pastora undergroundu“. Když se jí svěřil, že jako řeholní kněz nemá farnost, prohlásila: „My jsme tvoje farnost!“


Vzpomínky Ladislava Heryána zaznamenali žáci ze ZŠ Palmovka zapojení do projektu Příběhy našich sousedů a dokumentaristé neziskové organizace Post Bellum, která spravuje sbírku Paměť národa. Ta vzniká z peněz především od drobných soukromých dárců. Pomoci Paměti národa můžete i vy, formu podpory si můžete vybrat na www.pametnaroda.cz


Poprvé Heryána o bohoslužbu na festivalovém pódiu požádal Martin Věchet, pořadatel trutnovského festivalu. Kněz na to prý nikdy nezapomene: „Kolem poledne v neděli jsem vylezl na pódium. V bílém hábitu jsem začal sloužit mši. Bylo to mezi vystoupeními punkových kapel Totální nasazení a Snížená pracovní schopnost (SPS). Pode mnou kotel pankáčů, kterým bohoslužba přerušila hudba. Jeden z nich na mě zařval: ´Ty píčo!´ A já jsem do mikrofonu řekl: ´Máš pravdu! Já jsem taková píča, že jsi takovou píču v životě neviděl!´,“ směje se kněz Heryán, na kterého pak pankáč při evangeliu pokřikoval: „Co to tady říkáš za kraviny!“

Heryán se na něj vlídně obrátil, že to neříká on, ale Kristus, že čte jeho slova. A že jim možná jen nerozumí, stejně jako on, ale domnívá se, že jsou o lásce: „A když lidé slyšeli, že tomu nerozumím a že je to o lásce, tak se krásně ztišili a naslouchali mi,“ usmívá se Ladislav Heryán, který během svých bohoslužeb hraje na kytaru a zpívá třeba Beatles.

Dnes, tato plešatá mánička, jak se sám nazývá, mívá hojně navštěvované nejen festivalové bohoslužby, ale přednášky, autorská čtení, diskuze a besedy. Pohřbíval své undergroundové přátele Magora – Martina Jirouse a Filipa Topola.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Hra o trůny (Game of Thrones)

Redakce INFO.CZ pro své čtenáře připravila tematický speciál k poslední řadě seriálu Hra o trůny (Game of Thrones). Zájemci si budou moci před osmou sérií postupně připomenout postavy i dosavadní odvysílané epizody a dozví se o všech nových trailerech a spoilerech, které vyjdou najevo. Premiéra osmé řady se uskuteční 14. dubna 2019 (v Česku 15. dubna ve 3 hodiny ráno).

O seriálu Postavy Rody Shrnutí epizod Herci Knihy Mapa Titulky Trailer Stolní hry Jak to dopadne? Fotografie z 8. série Cestujte po stopách Hry o trůny

Game of Thrones s08e01 - shrnutí 1. dílu

Game of Thrones s08e02 - shrnutí 2. dílu

Game of Thrones s08e03 - shrnutí 3. dílu

Game of Thrones s08e04 - shrnutí 4. dílu

Články odjinud