Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Teplické žáky posílali lidé na internetu do plynu. Škola teď převzala další statisíce ze sbírky

Teplické žáky posílali lidé na internetu do plynu. Škola teď převzala další statisíce ze sbírky

Základní škola v teplických Proseticích dnes převzala výtěžek sbírky s názvem Oni je do plynu, my je do škol!, kterou v její prospěch vypsala Organizace Romea. Více než 200.000 korun půjde na vybavení pro žáky prvních tříd a vzdělávání, řekla ČTK ředitelka školy Marcela Prokůpková. Dalších bezmála 600.000 korun škola získá ze sbírky, kterou inicioval Patrick Zandl. Vedly jej k tomu rasistické útoky na sociální síti facebook vůči dětem z prosetické školy.

Výhrůžky se na sociálních sítích objevily loni na podzim pod fotografií první třídy, kterou v rámci seriálu otiskl místní Deník. Do třídy chodí převážně romské, vietnamské a arabské děti. Někteří lidé začali děti označovat například za malé sebevražedné atentátníky. Diskutující také vtipkovali v souvislosti s tím, že škola sídlí v Plynárenské ulici, a navrhovali poslat děti do plynu. „Tam by sednul granát jak pr... na prkýnko,“ zněl další z mnoha komentářů. Výhrůžky směřovaly i na učitele a vedení školy.

 

Případ vyvolal vlnu solidarity a podpory veřejnosti. Sbírku organizace Romea inicioval politolog Ivan Gabal. „Napadlo mě to proto, že jsem se nenaštval a že jsem si v tu chvíli uvědomil, že musíme hledat řešení, protože máme vážný problém. Útoky na děti ve školách jsou jiná kvalita než blbé řeči ve Sněmovně a to už přestává politika a začíná něco, proti čemu se musíme bránit,“ řekl ČTK Gabal. Do sbírky se zapojilo 774 lidí a vynesla 450.000 korun. Polovina zamíří do teplické školy, druhá na stipendia romských studentů.

Škola prostředky využije na vybavení pro děti a na další vzdělávání. „Děti dostanou nové tablety a část bude věnovaná na podporu dalšího vzdělávání formou personálního zajištění nějakého člověka, který bude těm dětem pomáhat nejen s učením, ale také s jejich problémy, které mají třeba v rodině. A půjdou také na podporu vzdělávání pedagogických pracovníků,“ doplnila Prokůpková.

Další peníze získá škola ze sbírky iniciované Zandlem. Dar musí nejprve formálně přijmout zřizovatel školy, tedy teplický magistrát. Zhruba desetina částky přišla podle Zandla ve formě kryptoměny bitcoin. Motivací ke sbírce byl podle Zandla postoj politiků. „Nejvíc nám přišlo líto, že v době, kdy jsme se o to zajímali, tak nikdo z politiků proti těm výrokům neprotestoval. Nám to přišlo jako samozřejmé. Tak jsme si řekli, že se musíme ozvat my, normální, obyčejní lidé, a že by bylo hezké pro ty děti vybrat nějakou částku a poslat je jinam, třeba na hory,“ řekl Zandl. Tyto peníze škola podle Prokůpkové využije na ozdravné či vzdělávací pobyty či vybavení, které si rodiče dětí ani škola nemohou dovolit.

Policisté i strážníci zvýšili v okolí školy dohled. Policie vyšetřuje tři konkrétní lidi, kteří komentáře psali. Dva z nich nejsou z Ústeckého kraje. „Zatím nikdo obviněn nebyl,“ řekla ČTK dnes mluvčí policie Ludmila Světláková.

Podle ředitelky se situace již uklidnila. „Trvalo to delší dobu, ale myslím, že škola žije v normálu jako předtím,“ dodala Prokůpková.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1