Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Terorismus ovlivňuje cestovní ruch méně než dřív. Turisté berou útoky jako realitu

Terorismus ovlivňuje cestovní ruch méně než dřív. Turisté berou útoky jako realitu

Teroristické útoky v Evropě ovlivňují cestovní ruch výrazně méně než před několika lety. Útoky berou nejen Češi v poslední době více jako realitu, kvůli které nepřehodnocují svoje cestovatelské plány. Cestovní kanceláře očekávají, že například poslední útoky v Barceloně se na budoucí návštěvnosti města ze strany českých turistů výrazně negativně nepodepíší.

„My si začínáme zvykat na to, že terorismus je součástí života. Ten šok, který byl po těch prvních teroristických činech, je nyní už mnohem menší. Náš ‚práh bolesti‘ vůči těmto útokům se zvýšil,“ říká místopředseda Asociace cestovních kanceláří Jan Papež.

Podle ředitele cestovní kanceláře Fischer Jiřího Jelínka se Češi svým chováním přiblížili obyvatelům jiných západoevropských zemí. „To, že ve světě k útokům dochází už berou lidi jako realitu, kvůli které ale nepřehodnocují kvůli tomu svoje cestovatelské plány a zvyky. Loni někteří ze strachu dovolenou vynechali a zůstali doma, letos se přestali bát a znovu cestují,“ dodal Jelínek.

Poslední teroristický útok v centru Barcelony, kdy na třídě La Rambla zabil ve čtvrtek Maročan Júnis abú Jakúb autem 13 lidí a přes sto dalších zranil, nebude mít podle marketingového ředitele CK Alexandria Petra Šatného zřejmě vliv na návštěvnost města. „Kdo jede na pobřeží Costa Brava, Costa Dorada, ten si ten výlet do Barcelony velmi často udělá. Myslím si, že tohle se měnit nebude,“ dodal Šatný.

Například Paříž se rychle vzpamatovala z loňského propadu návštěvnosti po vlně islamistických teroristických útoků. Letos by do metropole mohl přijet rekordní počet turistů, jen za prvních šest měsíců roku jich město a okolní region navštívilo 16,4 milionu, nejvíce za posledních deset let. Oznámil to pařížský regionální výbor pro turistiku. Od 1. ledna do konce června meziroční nárůst činil 10,2 procenta, přijelo tedy o 1,5 milionu více turistů.

Nestabilní situace v některých zemích také spíše než poptávku může ovlivnit dobu, kdy turisté dovolenou kupují. „V minulosti tak například turisté s ohledem na některé události ve světě výběr dovolené odkládali a následně nakupovali dovolené v last minute režimu. V letošní sezóně jsme naopak registrovali extrémní zájem o first minute dovolené,“ dodal marketingový ředitel cestovní agentury Invia Michal Tůma.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1