Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Teroristické útoky v Egyptě české turisty na místě neodradily. Cestovky se odlivu lidí nebojí

Teroristické útoky v Egyptě české turisty na místě neodradily. Cestovky se odlivu lidí nebojí

V Egyptě zůstává i přes víkendové útoky, při kterých zemřelo 44 lidí, na 2 500 českých turistů. Zemi kvůli tomu neopouštějí. Odliv návštěvníků neočekávají ani cestovní kanceláře. Většina z nich je v letoviscích, kde je naprostý klid, spíše se začínají ptát, řekl dnes ČTK místopředseda Asociace cestovních kanceláří Jan Papež. Navíc útok nebyl namířen proti cestovatelům, ale proti tamním křesťanům. Podle mluvčí cestovní kanceláře Firo-tour Evy Němečkové se zatím žádný z klientů na možnost stornování zájezdu ani nezeptal. Podle marketingového ředitele Exim Tours Stanislava Zímy klienti již na podobné události nereagují. Je jich prý moc.

„Pro nás je v tuto chvíli příliš brzy, abychom dělali nějaké závěry,“ řekl Papež. Turisté jsou podle něj od míst, kde se staly útoky, vzdáleni.

„Čekáme, jaký postoj k tomu zaujme ministerstvo zahraničních věcí,“ dodává místopředseda. Podle něj nemají klienti cestovních kanceláří zatím žádný právní nárok na změnu místa pobytu, dokud ministerstvo neprohlásí Egypt za nebezpečnou zemi. „Ale jako cestovní kanceláře žijeme v realitě. Kanceláře se snaží najít kompromis a s těmi lidmi, kteří by se obávali do té destinace cestovat, mohou vyjednat nějaké speciální podmínky,“ uzavřel.

O útocích se například klienti Firo-tour dozvěděli od samotné cestovní kanceláře. „Dosud jsme nezaznamenali žádný dotaz od klientů týkající se změn či storna zájezdů. V případě zájmu budeme řešit překnihování zájezdu individuálně, ale jak jsem již zmínila, dosud takový požadavek neevidujeme,“ dodala Němečková.

Útoků je podle Zímy po celém světě tolik, že na to již cestovatelé nereagují. „Stejně jako se neobávají cestovat na oblíbené eurovíkendy do evropských metropolí, stejně tak se nenechají ovlivnit při rozhodování jet k Rudému moři,“ sdělil ČTK Zíma.

Nejméně 44 mrtvých a přes stovku zraněných si o víkendu vyžádaly sebevražedné útoky na dva křesťanské kostely v Egyptě. Prezident Abdal Fattáh Sísí oznámil, že v zemi zavede po příslušných právních krocích na tři měsíce výjimečný stav. Nařídil také okamžité nasazení armády; vojáci mají pomoci policii v ochraně klíčových infrastruktur po celé zemi. K útokům, spáchaným tři týdny před chystanou návštěvou papeže Františka v Egyptě a na úvod velikonočního týdne, se prostřednictvím své propagandistické agentury Amak přihlásil takzvaný Islámský stát (IS). Radikálové také varovali před dalšími útoky.

Exploze v kostele ve městě Tanta zabila podle dosud průběžně upřesňovaných údajů ministerstva zdravotnictví 27 lidí a 78 zranila. Atentátník, který se odpálil před kostelem v Alexandrii, má na kontě 17 mrtvých a 41 zraněných.

Útoky přišly o Květné neděli, kterou pro křesťany začíná pašijový týden. Papež František v dnešním kázání při slavnostní mši na Svatopetrském náměstí ve Vatikánu atentáty v Egyptě odsoudil a vyjádřil soustrast tamní koptské ortodoxní církvi i celému egyptskému národu. Útoky odsoudila i Rada bezpečnosti OSN, generální tajemník této organizace António Guterres, americký prezident Donald Trump a české ministerstvo zahraničí.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1