Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Těžba uranu přijde stát pekelně draho. Za likvidaci následků na Českolipsku dá ještě 25 miliard

Těžba uranu přijde stát pekelně draho. Za likvidaci následků na Českolipsku dá ještě 25 miliard

Likvidace následků těžby uranu v oblasti Stráže pod Ralskem na Českolipsku bude od začátku příštího roku do úplné nápravy území stát ještě 24,8 miliardy korun. Veškeré sanační technologie mají být odstaveny v roce 2037. Vyplývá to ze zprávy, kterou dnes vládě předložilo ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO). Kabinet materiál schválil, řekl ČTK mluvčí MPO František Kotrba.

Od 90. let 20. století, kdy se v oblasti přestalo těžit, do konce minulého roku bylo podle dokumentu vydáno na sanaci ložiska 27,3 miliardy korun. Celkové výdaje na rekultivaci lokality tak mají činit více než 50 miliard korun.

V následujících letech se změní forma, jakou bude stát peníze na řešení důsledků těžby dávat. Vláda už na začátku září rozhodla, že budou omezeny výdaje zo Fondu privatizace. Příjmy fondu, které jsou z 80 procent tvořeny dividendami společnosti ČEZ, totiž nestačí pokrýt jeho závazky.

Ministerstvo financí proto navrhlo vyřadit z výdajů fondu platby, které přímo nesouvisí s procesem privatizace a které lze financovat z jiných zdrojů. Mezi ně patří mimo jiné právě dotace zasílané státnímu podniku Diamo k odstraňování následků těžby ve Stráži pod Ralskem.

 

„Na základě tohoto zjištění jsme ve spolupráci s ministerstvem financí vypracovali nový návrh způsobu financování odstraňování negativních důsledků po chemické těžbě uranu, pro roky 2018 až 2022. Pro toto období je vyčleněna celková částka ve výši téměř 6,9 miliardy korun,“ uvedl  ministr průmyslu Jiří Havlíček (ČSSD).

Výnosy z privatizace budou podle návrhu základním zdrojem financování naposledy v příštím roce, následně má být na tuto činnost vyčleněno více peněz z rozpočtu ministerstva průmyslu a obchodu. V období let 2019 až 2022 má resort vydat zhruba 5,2 miliardy korun.

Ve Stráži pod Ralskem se uran těžil v letech 1967 až 1996. Podle dřívějších informací tam bylo chemickou těžbou kontaminováno přes 370 milionů metrů krychlových podzemních vod na ploše 27 kilometrů čtverečních. V okolí někdejší těžby je přitom oblast rozsáhlé zásobárny pitných vod. V minulosti v uranových dolech na Českolipsku pracovalo přes 6000 lidí.

Fond privatizace jsou fakticky zvláštní účty, na kterých jsou peníze převedené v roce 2006 ze zrušeného Fondu národního majetku na ministerstvo financí. Zároveň na účty plynou peníze z privatizace a dividendy od ČEZ. Například z loňského zisku firmy dostal stát letos dividendu 12,4 miliardy korun. Stát je majoritním akcionářem ČEZ, prostřednictvím resortu financí drží zhruba 70 procent akcií.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1