Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Tisíce lidí vystavily na demonstracích stopku Babišovi. Vadí Čapí hnízdo i to, že vládne bez důvěry

360p

Tisíce lidí se večer sešly téměř ve 20 městech po celé republice, aby protestovaly proti trestně stíhanému premiérovi v demisi Andreji Babišovi (ANO) a jeho vládě. Největší shromáždění se konalo v Praze, kde na Václavském náměstí demonstrovalo několik tisíc lidí. Na brněnské náměstí Svobody dorazilo podle odhadu ČTK nejméně 2000 lidí. V dalších krajských městech přišly většinou stovky demonstrantů.

Zpěvem české hymny v podání Dagmar Peckové skončila hodinová demonstrace na pražském Václavském náměstí. Sešlo se na ní několik tisíc lidí, zaplnili střední část náměstí od Opletalovy po Vodičkovu ulici. Demonstranti měli desítky transparentů, vlajek ČR a EU. Někteří účastníci se vyhraňovali také vůči prezidentovi Miloši Zemanovi a předsedovi SPD Tomiu Okamurovi. Protest byl zejména ve znamení skandování hesel proti Babišovi.

Mezi přítomnými se objevily plakáty s nápisy "Česko není firma" nebo obrázek Babiše za mřížemi s textem parodujícím název jeho knihy O čem sním, když náhodou spím. Dále pak také například nápis "Nechci Bureše ani Prasedenta".

Organizátoři demonstrace pokládají za nepřijatelné, aby byl premiérem trestně stíhaný člověk, který je vedený jako agent komunistické Státní bezpečnosti. "Pokud by byl premiér z hnutí ANO, ale ne sám Babiš, nebylo by to ideální, ale byli bychom spokojení," řekl ČTK před demonstrací organizátor Mikuláš Minář.

360p
Dagmar Pecková na Václavském náměstí

Na úvod akce mávali demonstranti za víření bubnů papírovými peticemi srolovanými do podoby pendreků. Skandovali například "Babiše do koše!" nebo "Ano? Ne!" nebo "Je to pravda, je to tak, vládne nám tu StBák!".

Ač mělo jít o nepolitickou akci, v davu se objevily znaky politických stran například TOP 09 nebo Pirátů.

Na centrálním Masarykově náměstí v Ostravě se sešlo několik stovek lidí. Lidé měli transparenty a podepisovali petici. Na náměstí vystoupilo více než deset řečníků z řad umělců, studentů, ekologů i publicistů. Zaznělo také několik protestsongů.

U katedrály svatého Bartoloměje v Plzni se sešly stovky lidí všech věkových skupin, včetně místních politiků z různých stran. Mnoha dali organizátoři i prostor pro proslov. Lidé podepisovali dvě petice - Za slušného premiéra a slušnou vládu a také petici poslancům ANO zvoleným v Plzeňském kraji. Babišovi kritici uváděli, že vláda bez důvěry provádí čistky, že v jejím čele je trestně stíhaný premiér, podle některých vláda hledá podporu u komunistů a rasistů. "Ruce pryč od policie a vyšetřovatelů vaší kauzy! Ruce pryč od novinářů a svobody médií!" vzkázal Babišovi jeden z řečníků a organizátorů shromáždění Robert Elva Frouz. Ke shromážděným krátce promluvil i polistopadový ministr vnitra Jan Ruml. Současná situace ho vede k tomu, že uvažuje o návratu do politiky. Řekl to ČTK.

V Hradci Králové se shromáždění na Masarykově náměstí zúčastnilo několik set lidí. "Děkuji vám všem, bez vás by to nešlo. Dali jste najevo, že vám to není jedno," řekl jeden z řečníků. Podle organizátorů, kteří chtěli upozornit na kumulaci moci v rukou jednoho člověka, dorazilo okolo 800 lidí. V davu byly vidět transparenty, například s nápisy: "Nechci nový Únor", "Nikdo mi naplatí, že tu jsem." Babiš dnes shodou okolností právě Královéhradecký kraj s dalšími ministry navštívil. Na závěr návštěvy kraje Babiš řekl, že demonstrující nechtějí vést debatu a argumentovat. "Pro mě je podstatné číslo, že nás volilo 1,5 milionu lidí," řekl novinářům.

Několik set lidí se zapojilo do protestů v Ústeckém kraji. V centru krajského Ústí nad Labem se sešla asi stovka lidí včetně komunálních politiků. Podle ředitele ústecké policie Vladimíra Danyluka se akce obešla bez narušení veřejného pořádku.

Na náměstí v Teplicích se sešlo zhruba 200 lidí, kteří skandovali "Babiše do koše". Organizátoři rozprostřeli i několik koblih a dalšího jídla, které následně dali bezdomovcům.

V Liberci přišlo na poklidný protest proti krokům vlády bez důvěry a premiéra 250 až 300 lidí. Organizátor akce Vojtěch Miler mimo jiné vyzval demokratické strany, aby začaly spolupracovat pro záchranu demokracie. Někteří účastníci podepsali petici na obranu veřejnoprávních médií a na závěr zhruba dvacetiminutového mítinku si společně zazpívali státní hymnu.

360p
Demonstrace proti Andreji Babišovi na Václavském náměstí

V Pardubicích pořádají shromáždění čtyři mladé ženy, které dříve zorganizovaly demonstraci proti zvolení poslance KSČM Zdeňka Ondráčka do čela sněmovní komise pro kontrolu činnosti GIBS. "Upozorňujeme na věcí, o kterých si myslíme, že nejsou správně, aby lidé nezůstali lhostejní. Protestujeme proti problematické osobě Andreje Babiše, kvůli tomu, že je trestně stíhaný, takový člověk by neměl být premiérem," řekla ČTK jedna z organizátorek Ivana Böhmová. U sochy letce Jana Kašpara na pardubické třídě Míru se sešly stovky lidí.

Více než stovka lidí se shromáždila na náměstí Míru ve Zlíně. Také zde lidé podepisovali petiční archy kritizující kroky vlády a prezidenta. Účastníci nesli státní vlajky i transparenty, například s nápisem "Nás si nekoupíš". O hudební doprovod akce se postaral písničkář Ziggy Horváth, který patří k velkým obdivovatelům Karla Kryla.

Odhadem 400 až 500 lidí se dnes shromáždilo u Sloupu Nejsvětější Trojice v Olomouci. Akci přišla přesně v 18:00 podpořit zhruba stovka studentů, kteří se na Horní náměstí vydali pochodem od Zbrojnice se skandováním a provoláváním hesel. Na transparentech nechyběly nápisy jako "Nejsme tvoje firma", mnozí také nesli státní vlajku. Záhy se začala na náměstí tvořit fronta kvůli podpisu pod petici s výzvou k Babišově rezignaci. Mezi organizátory nechyběly známé osobnosti, například první polistopadový rektor Univerzity Palackého Josef Jařab.

V Karlových Varech desítky lidí podepisovaly petici proti krokům vlády v demisi a prezidenta Miloše Zemana. Lidé, kteří se v centru lázeňského města sešli, volali protibabišovská hesla a hráli písně Karla Kryla.

 

Migrant do každé rodiny? Do Česka míří projekt „Uprchlíci, vítejte“

Do Česka přichází poněkud se zpožděním projekt „Uprchlíci, vítejte“. Ten zprostředkovává bydlení lidem na útěku v zemích, kde našli útočiště; pokud možno co nejblíž starousedlíkům, tedy rovnou u nich doma. S českou verzí projektu pomáhá Michal Sikyta, který byl před třemi lety u zrodu stejné platformy v Rakousku. „Nejsme sluníčkáři. My jenom nevítáme, ale nabízíme řešení,“ říká v rozhovoru pro HlídacíPes.org.

Ačkoli se migrační krize z roku 2015 Česku prakticky úplně vyhnula a počet lidí, kterým ČR ročně udělí azyl, se počítá jen na desítky, rozdělila migrace českou společnost.

„V Česku je migrace jistě kontroverzní. Ale nemyslím, že to, jak k ní přistupují politici, naprosto odráží rozpoložení ve společnosti,“ říká Michal Sikyta. Podle něj jsou Češi schopní si uvědomovat, že nic není černobílé, ani otázka přijímání uprchlíků.

Link

Sám má zkušenosti z Rakouska, které v roce 2015 přijalo necelých 100 tisíc lidí. Tamní verze projektu je proto taky mnohem větší než kdy asi bude ta česká, kterou zaštiťuje Sdružení pro integraci a migraci.

„To, že teď přichází méně uprchlíků. neznamená, že se to nemůže rychle a dramaticky změnit. A pak tu budeme mít funkční platformu, která v takové situaci nabídne řešení,“ říká.

Spolubydlení uprchlíků s domácími podle jeho zkušenosti urychluje integraci, pomáhá uprchlíkům najít práci a naučit se rychleji jazyk. V Česku chce zatím „Uprchlíci, vítejte“ ubytovat řádově jednotky až desítky osob.

Link

Proč v Česku s projektem začínáte až tři roky po poslední migrační vlně? Není to pozdě?

Myslíme si, že to téma je aktuální pořád, i když už se tolik neobjevuje v médiích. Situace v Česku se zas tak moc nezměnila – pořád je tu hodně lidí s uděleným azylem nebo doplňkovou ochranou, kteří mají problém najít adekvátní bydlení. Týká se to počtu lidí v řádu několika stovek.

Druhá věc je integrace uprchlíků – myšlenkou projektu je umožnit jim sdílet domácnost s místními lidmi. Podle nás je to klíč k úspěchu – je pro ně pak mnohem jednodušší naučit se češtinu, najít si zaměstnání, zorientovat se v novém prostředí a navázat sociální vazby.

Převzali jste název projektu z původní německé verze tak, jak byl – tedy „Uprchlíci, vítejte“. Nemůže vás to v očích řady Čechů diskvalifikovat už od začátku? Tenhle národ se rozdělil na „vítače“ a „odmítače“, jakoby nic jiného ani neexistovalo…

Samozřejmě je to určitý politický statement, ale na druhé straně to vyjadřuje, že ten projekt je konstruktivní odpovědí na celou tuhle problematiku. Tím, že se snažíme uprchlíkům zprostředkovat bydlení. Takže podle mě je to hlavně odpovědný přístup.

Když jsme u těch vítačů a odmítačů…. Jste sluníčkář?

Já vlastně nevím, co to je. Možná to má popisovat určitou naivitu – ale náš projekt rozhodně naivní není. My ty uprchlíky jenom nevítáme, my nabízíme řešení. Konstruktivní a odpovědný přístup. Ne, že řekneme „všechny vás vítáme“, ale taky to vítání nějak aplikujeme. Tím, že umožníme uprchlíkům bydlet s místními.

Link

Vy jste se podílel na rozjezdu stejné platformy v Rakousku v roce 2015. Jak to zafungovalo tam?

Na začátku nás bylo jen pár, ale pak se to začalo velmi dynamicky rozrůstat a před pár dny jsme ubytovali pětistého člověka, takže myslím, že to funguje velmi dobře.

Situace v současném Česku je ale jiná, nepřichází sem desítky tisíc lidí jako tehdy do Rakouska a Česko má kapacity, jak uprchlíky, kteří sem při současných počtech přijdou, ubytovat.

Nějaké ubytovací kapacity tu jsou, ale musíme se ptát, jakou mají úroveň a jestli není lepší, aby uprchlíci byli spíš v centru společnosti a sdíleli domácnosti s místními lidmi.

Není ale tenhle přístup jen střídání dvou extrémů? Na jedné straně může být přetížená státní infrastruktura pro uprchlíky, nedostatečná empatie státních institucí vůči nim. Na straně druhé ale vy nabízíte nastěhovat si uprchlíky domů. Nejde to ještě jinak?

Je potřeba si říct, co tomu předchází – nejde jen o to, že zprostředkujeme kontakt mezi majitelem bytu a uprchlíkem. Obě strany se registrují na našich stránkách a my se pak od nich snažíme získat podrobnější informace, jak tráví volný čas, jaké mají představy o sdílení jedné domácnosti a podobně. Tenhle „screening“ trvá několik týdnů.

Link

Jak obě strany kontaktujete – po telefonu, nebo s nimi děláte osobní pohovory.

Jako první krok vyplní poměrně obsáhlý registrační formulář, pak přichází komunikace po telefonu nebo mailem. A nakonec osobní setkání v bytě, kde se znovu probírá, jak by vypadalo to případné soužití, obě strany si vyzkouší, jestli jsou tam řekněme nějaké vzájemné sympatie a jestli by do toho vlastně chtěli jít. Teprve pak se rozhodnou.

Naše Podpora tím nekončí. Třeba v Rakousku existuje i psychosociální tým, takže pokud se objeví nějaké problémy, můžou se na nás obrátit. Klienti tedy mají k dispozici rozsáhlé poradenství.

Jaký je ideální profil uprchlíka pro tenhle program?

Jsou to lidé s uděleným azylem nebo doplňkovou ochranou, můžou to být i lidé, kterým ještě běží azylové řízení. Ta nemožnost najít adekvátní bydlení, se v Česku týká i řady lidí, kteří tu žijí už řadu měsíců a třeba už i umí trochu česky. Pro ně je ten projekt určený, naopak lidé, kteří jsou v Česku úplně čerstvě, nejsou naše primární cílová skupina.

Cítíte už po takovém ubytovávání uprchlíků v Česku poptávku – z obou stran?

Kdybychom ji necítili, nikdy bychom s tím projektem nezačali. Máme už pár registrací, zatím v řádu jednotek zájemců.

Link

Kdo může ubytovat uprchlíka u sebe doma? Jsou tam nějaké minimální požadavky?

Může to být naprosto kdokoli – třeba studentské spolubydlení nebo rodina. Pro nás je důležité, aby to byl samostatný pokoj, aby ten pokoj byl nabídnutý minimálně na šest měsíců, ideálně na rok nebo déle, a to kvůli určité stabilitě pro uprchlíka.

Kromě té samotné klíčové myšlenky – integrace soužitím – máte v projektu ještě nějaké jiné nástroje, jak uprchlíka motivovat k tomu, aby se o integraci opravdu aktivně snažil?

V Rakousku, kde je projekt nesrovnatelně větší, a je vlastně součástí celé sítě projektů, jsou v rámci podpůrného týmu k dispozici třeba i sociální pracovníci, kteří dotyčnému můžou pomoct s hledáním práce, jsou tam zdravotníci, je tam školní projekt a tak dál. Celou tuhle infrastrukturu mají k dispozici jak uprchlíci, tak jejich hostitelé, u kterých bydlí.

Co se stalo s uprchlíky, kteří programem prošli v Rakousku? Jsou nějaká spolehlivá data k tomu, jak dopadla jejich integrace?

My s těmi lidmi zůstáváme v kontaktu, děláme společné aktivity. Jeden příklad z mojí zkušenosti – mladík, kterému jsme zprostředkovali ubytování, začal studovat ve Vídni ekonomii a založil organizaci, která pomáhá lidem v Somálsku, odkud on sám pochází, s podporou vzdělávání a škol. V Česku se hodně zdůrazňuje, že je potřeba pomáhat v zemích, odkud lidé utíkají, spíše než pomáhat jim tady v Evropě. Tohle je dobrý příklad toho, jak člověk, který sám utekl, té zemi zpětně pomáhá, aby neutíkali ostatní.

Link

Jak často jste museli řešit ve spolubydlení Rakušanů s uprchlíky nějaké konflikty?

Velice málo, to mě dost překvapilo. Sám bydlím ve studentském bytě a ta míra konfliktů tam je poměrně vysoká – a s tím i fluktuace. Znám spoustu lidí, co takové bydlení mění po roce i dříve. Bavíme se tady o zhruba pěti stech zprostředkovaných spolubydlení a ta míra konfliktů byla velmi nízká.

Vídeň je specifické město, zvyklé na migraci, sociálně nebývale soudržné, s vysokou kvalitou života. Sousedským projektům se tam daří, včetně těch na integraci cizinců. Jsou tyhle podmínky vůbec přenositelné do Česka?

Proč by ne? Projekt „Uprchlíci, vítejte“ v současnosti běží ve 13 evropských zemích, nově také ve Francii, a dále v Austrálii a Kanadě. Samozřejmě, že realita z hlediska zákonů a dalších věcí je v těch jednotlivých státech odlišná. Ale ta základní myšlenka zůstává stejná.

V Česku je to jistě kontroverzní téma. Ale nemyslím, že to, jak k němu přistupují politici, naprosto odráží rozpoložení ve společnosti.

Takže Češi jsou ve skutečnosti k uprchlíkům méně nepřátelští, než se obecně předpokládá?

Ano, do určité míry. Minimálně ve schopnosti uvědomit si, že to téma není černobílé. Ani my neříkáme, že v integraci nejsou problémy. Ale snažíme se to řešit konstruktivně. Zprostředkovávat kontakty a pak ty nové vazby podporovat.

Článek původně vyšel na webu HlídacíPes.org. INFO.CZ ho publikuje se souhlasem redakce.

-1