Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Tlak na korunu před koncem intervencí enormně sílil. ČNB na ně dala půl bilionu

Tlak na korunu před koncem intervencí enormně sílil. ČNB na ně dala půl bilionu

Česká národní banka v březnu v rámci intervencí proti posilující koruně na devizovém trhu vynaložila zhruba 520 miliard korun za nákup eur. Jde o největší měsíční objem od spuštění intervencí v listopadu 2013. Od té doby do konce března ČNB intervenovala v objemu zhruba dvou bilionů korun. Vyplývá to z údajů o devizových obchodech, které dnes centrální banka zveřejnila.

Režim devizových intervencí, který ČNB zahájila s cílem oslabit korunu a držet její kurz poblíž 27 Kč/EUR, centrální banka ukončila 6. dubna. Důvodem nárůstu objemu v březnu byl podle dřívějších vyjádření analytiků tlak investorů s blížícím se očekávaným koncem intervencí i údaje o rostoucí inflaci.

ČNB dlouhodobě uvádí, že jí růst devizových rezerv nevadí a není v tomto ohledu omezena žádným limitem. Devizové rezervy ale mohou přivést centrální banku do účetní ztráty, a to kvůli jejich přecenění po ukončení kurzového závazku.

ČNB k tomu dlouhodobě dodává, že její hlavní úlohou není vytváření zisku, ale péče o cenovou stabilitu. Z výsledků hospodaření ČNB za loňský rok vyplývá, že v jejím rezervním fondu by měla banka mít i se ziskem 46,5 miliardy korun za loňský rok zhruba 60 miliard korun.

720p 480p 360p 240p
Konec intervencí

Připravujeme podrobnosti. Vše o intervencích čtěte zde.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1