Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Tragický pád dítěte z vlaku: Soud potrestal vlakvedoucí a průvodčí podmínkou

Tragický pád dítěte z vlaku: Soud potrestal vlakvedoucí a průvodčí podmínkou

Olomoucký okresní soud potrestal vlakvedoucí Jarmilu Soukupovou a průvodčí Janu Stejskalovou podmíněným trestem za tragický pád dítěte z vlaku. Za usmrcení z nedbalosti jim uložil 18 měsíců s dvouletou zkušební dobou, původně jim hrozilo až šest let vězení.

Podle soudu ženy porušily své povinnosti, nepřesvědčily se o řádném uzavření dveří. Vlak z olomoucké stanice vyjel poté s nedovřenými dveřmi, z nichž později ve stokilometrové rychlosti dítě vypadlo. Ženy porušení předpisů odmítly.

Obě obžalované opustily soud před vyhlášením rozsudku, k verdiktu se tak nevyjádřily. Žalobce, který původně požadoval trest o něco přísnější, si ponechal lhůtu pro případné odvolání. „Trest byl uložen s ohledem na neodčinitelný následek, který svou nedbalostí způsobily. Je to nepříjemná tragická událost na všechny strany. Trest byl uložen v jedné čtvrtině trestní sazby,“ uvedl soudce Petr Bednář.

Podle soudu porušily obě ženy důležité povinnosti vyplývající z jejich zaměstnání. „Podle soudu viděly posledního nastupujícího a na toto nijak nereagovaly. Podle předpisů mají povinnost před výpravou vlaku pohledem zjistit zavřenost dveří,“ uvedl soudce. Podotkl, že žádný předpis sice nestanovil jít a osudné dveře uprostřed vlaku zavřít, ženy se o tom ale měly pohledem přesvědčit, což ani jedna ze své pozice udělat nemohla.

Neštěstí se stalo na trase z Luhačovic do Prahy v červenci 2016. Podle rozsudku vyjel vlak z olomouckého nádraží s nedovřenými dveřmi. Kvůli zrychlování soupravy na trati mezi hlavním nádražím a Štěpánovem se dveře ve více než stokilometrové rychlosti samovolně otevřely a dítě, které v té době čekalo na matku a sestru u toalety, vytáhly ven. Dívka na následky pádu zemřela. Obžalované svou vinu u soudu popřely, podle nich z jejich strany nešlo o nedbalost. Zastal se jich vrchní komisař Správy železniční dopravní cesty, řekl, že žádné pochybení vlakové čety neshledal.

O náhradě škody dns soud nerozhodoval, rodina oběti ji nepožadovala, dráhy se s rodinou mimosoudně vyrovnaly. Podle jejího zmocněnce má rodina zájem na řádném vyšetření události a zejména na tom, aby se něco podobného neopakovalo. Mluvčí Českých drah Monika Bezuchová už dříve ČTK řekla, že dráhy udělaly řadu opatření v dopravě, aby podobné tragédii zabránily. Jde hlavně o namontování světelné signalizace, která potvrzuje správné uzavření dveří.

Spis měl téměř 700 listů, obsahoval řadu znaleckých posudků a dokumentů. Policisté při vyšetřování uvedli, že pokud by se tato tragédie stala později, mohly být obviněny jako právnická osoba také České dráhy, v době tragédie to neumožňoval právní řád. Podíl matky na tragédii kriminalisté zcela vyloučili, dítě bylo po celou dobu v její bezprostřední blízkosti.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1