Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Trdelník je Čechů, černoška je nevhodná, píše politička Okamurovy SPD. Stánkaři chce diktovat, co má mít v reklamě

Trdelník je Čechů, černoška je nevhodná, píše politička Okamurovy SPD. Stánkaři chce diktovat, co má mít v reklamě

Místopředsedkyně SPD v Karlovarském kraji Věra Maříková má problém s reklamou před obchodním centrem Varyáda. Na stánku je tam fotografie černošské holčičky s trdelníkem. Maříková se o tom rozepsala na svém facebooku, kde konstatuje, že obrázek je pro ni „dosti nevhodný“. A při tom chybně argumentuje, že zmíněné jídlo je české. Upozornil na to server Aktuálně.cz.

Maříková píše, že se o věc začala zajímat na základě podnětu od rozhořčeného občana. Ten by totiž na stánku soukromé firmy radši viděl „českou dívenku“. Maříková mu ve svém facebookovém příspěvku sekunduje. „Když vezmu, že trdelník patří Čechům, tak zmíněná reklama je nevhodná,“ píše a zamýšlí se, jak majitele donutit, aby reklamu změnil.

Aktuálně.cz se s političkou SPD spojilo a ptalo se na podrobnosti. Maříková říká, že se na ní kvůli reklamě obrátilo několik lidí a že si na facebooku chtěla zjistit názory dalších uživatelů – jak se politici v podobných případech s oblibou hájí. Maříková dodává: „Trdlo je český pokrm. Když jsou mezinárodní festivaly o jídle, tak na těch, co jsem byla já, jsou Češi vždycky s trdelníkem.“

To samo je chybná úvaha, jelikož trdelník není český, jakkoli se ho tak snaží někteří stánkaři prezentovat, ale maďarský.

Příspěvek Věry MaříkovéPříspěvek Věry Maříkovéautor: Facebook Věry Maříkové

Zmíněný server se kvůli případu spojil i s jednatelem společnosti, která stánek provozuje. „Jája, jak se ta malá sympatická slečna jmenuje, je Češka. Pokud jde jen o barvu kůže, tak my tam nevidíme rozdíl. Absolutně jsme neviděli důvod, proč tam tuto slečnu nedat, když se nám tato příležitost naskytla," řekl v odpovědi Radek Klein, který dodává, že pokud by podobně uvažovalo víc podnikatelů, možná by někteří Češi pochopili, „že barva kůže rozdíly nedělá“.

Politici a představitelé SPD se přitom podobných výroků dopouštějí takřka se železnou pravidelností. Terčem už jim byli Židé, Romové a téma holocaustu v táboře v Letech nebo homosexuálové. Trestní oznámení kvůli tomu padlo na Tomia Okamuru, poslance Miloslava Roznera nebo bývalého tajemníka hnutí Jaroslava Staníka. Některé výroky překračují hranici svobody slova a jsou trestné, jak pro INFO.CZ před časem potvrdil právník Aleš Rozehnal.

Dlužno podotknout, že SPD není jediná strana, jejíž členové mají talent na příkré a kontroverzní soudy na facebooku. Podobné přešlapy se daří například i komunistickému poslanci Zdeňku Ondráčkovi, který naposledy tento týden šířil nepodloženou poplašnou zprávu, že do pokrmu, kterým se v Hradci Králové přiotrávily desítky lidí, dal někdo jed a řečnickou otázkou při tom lidi pobízel, aby si domysleli, kdo to mohl být, když se jednalo „o kebab“. Svůj omyl později svedl na média, která ale o kauze informovala přesně a na základě vyjádření zdravotníků.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1