Třicet let po revoluci nás rozděluje majetek i vzdělání. Do které z šesti tříd patříte vy? | info.cz

Články odjinud

Třicet let po revoluci nás rozděluje majetek i vzdělání. Do které z šesti tříd patříte vy?

Třicet let po revoluci nás rozděluje majetek i vzdělání. Do které z šesti tříd patříte vy?
 

Česko je rozdělené. A to nejen na dva tábory při demonstracích, kdy jedni pískají na premiéra či prezidenta, druzí je za to odsuzují. Rozdělené je i navzdory svobodě, nabyté v roce 1989. 30 let od sametu se nedaří zdaleka všem stejně dobře či obdobně. A zdaleka ne všechny sny a cíle se po revoluci splnily. Sociální nůžky se rozevřely i v Česku, na jedné straně jsou elity a zajištěná střední třída, zformovala se i nová, nastupující kosmopolitní třída. A pak jsou tu důchodci, nezaměstnaní, samoživitelky, prodavačky či pracovníci mezi regály supermarketů a skladů. O rozdělení společnosti pojednává nová, unikátní studie Českého rozhlasu.

Podíl na tom, že je česká společnost v současnosti rozdělená, přičítají kritici mj. i politikům – Milošovi Zemanovi či premiérovi Andreji Babišovi (ANO). Jak to skutečně s rozdělením Česka v době, kdy se blíží výročí 30 let od sametové revoluce, je, na to se v unikátním projektu „Rozděleni svobodou“ podíval Český rozhlas.

Jak silné zastoupení mají podle výzkumu zajištěná střední třída a kdo naopak patří mezi ohrožené či strádající třídy? Kam se poděly české elity? A jak velký podíl na rozdělení společnosti mají téma migrace a obavy z imigrantů? Blesk Zprávy mají závěry výzkumu Česká společnost po 30 letech k dispozici.

„Řekli jsme si v Českém rozhlase, že se pokusíme dát 30. výročí návratu svobody nějaký obsah. Užitečný, inspirativní. Václav Havel by řekl smysluplný obsah. Poměrně rychle jsme dospěli k sousloví rozdělená společnost,“ podotýká René Zavoral, generální ředitel Českého rozhlasu. 

Omezený počet „příznivců“ migrace

Téma migrační krize sice není v Česku již denně přítomné, zcela však „neuvadlo“. Obavy z imigrantů trápí Čechy dále. „Imigranty jako hrozbu pro náš způsob života vidí 72 procent veřejnosti,“ upozorňuje výzkum Českého rozhlasu. Za klíčovou roli označuje znalost cizích jazyků a práce s počítačem.

„Názor české veřejnosti je celkem jednoznačný v tom, že vyložených ,příznivců' migrace je omezený počet. Názory většiny ale nelze zaměňovat za bezpodmínečné odmítnutí,“ stojí též ve výzkumu.

Rozdělení společnosti však způsobují i další témata. Polarizaci „zajišťují“ třeba prozápadní směřování a nevyužité šance po roce 1989, korporace vydělávající na úkor ČR, důležitost majetku a jiné projevy materialismu či nejistota z dalšího vývoje.

Šest tříd v rozděleném Česku

Rozdílné postoje k migraci mají též rozdílné skupiny obyvatelstva. Z většinového postoje se vymyká především Nastupující kosmopolitní třída, kterou tvoří 12 procent Čechů.

„Nikdo není vyloženě pro migraci, nastupující kosmopolitní třída má neutrální postoj a ostatní jsou spíše proti migraci. Ta diskuze není: Přijmeme kohokoliv, kdo sem přijde, nebo nepřijmeme nikoho,“ podotýká sociolog Martin Buchtík.

Celkově je tříd šest. Patří k nim i Zajištěná střední třída (22 % obyvatel), Tradiční pracující třída (14 %), ale také Třída místních vazeb (12 %) a pak dvě nejnižší, do kterých patří více než třetina obyvatel Česka - Ohrožená (22 %) a Strádající třída (18 %).

Pokračování článku a podrobné výsledky na Blesk.cz >>>

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud