Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Třídní boj ČSSD. Sobotka chce razantně zdanit střední třídu, lidé by přišli o tisíce korun měsíčně

Třídní boj ČSSD. Sobotka chce razantně zdanit střední třídu, lidé by přišli o tisíce korun měsíčně

Lidé, kteří vydělávají nad 40 tisíc měsíčně, by podle ČSSD měli v budoucnu platit více na daních. Nejsilnější vládní strana chce naopak ulevit těm, jejichž měsíční příjem nepřesahuje 30 tisíc. Plán je součást širší daňové revoluce, se kterou chtějí sociální demokraté uspět v podzimních volbách. 

ČSSD navrhuje ve svém volebním programu zavést čtyři daňové sazby pro daň z příjmu fyzických osob. Sazba by rostla s výší výdělků. Do hrubého měsíčního příjmu 30 000 korun by daň měla být 12 procent, naopak u výdělků nad 50 000 korun měsíčně by daň měla být 32 procent. Progresivní zdanění navrhuje ČSSD i u firem. Sazby daně by podle výše zisku měly být 14, 19 nebo 24 procent. 

Podle nich by měly klesnout daně více než 90 procentům zaměstnanců a 99 procentům firem. V současnosti je v Česku u zdanění firem jednotná 19procentní sazba a u příjmů fyzických osob 15procentní.

„Tato daňová reforma je rozpočtově neutrální, tedy nezatíží české veřejné rozpočty. Daňová progrese je pro nás nástrojem solidarity mezi bohatšími a chudšími a mezi velkými a malými," uvedl předseda ČSSD, premiér Bohuslav Sobotka. Upozornil, že 21 zemí EU má u zdanění zaměstnanců daňovou progresi.

Proti návrhu už se vyjádřily ODS, TOP 09 i KDU-ČSL. „Český daňový systém potřebuje hlavně zjednodušení a stabilitu. Návrhy ČSSD jdou úplně opačným směrem. Daňová politika ČSSD zaměřená proti lidem se středními a vyššími příjmy je zcela chybná. Daně mají klesnout všem, nejenom někomu,“ komentuje návrhy předseda ODS Petr Fiala.

„Progresivní zdanění je pro nás nepřijatelné,“ uvedl předseda TOP 09 Miroslav Kalousek na tiskové konferenci před jednáním dolní komory v reakci na dotaz INFO.CZ. Důvody jsou podle něj tři: První je podle něj ten, že návrh sociálních demokratů demotivuje a trestá.

„Znamenal by navíc zchudnutí celé země, návrh by zdražil cenu vysoce kvalifikované práce a celou zemi by tak poslal do chudoby,“ vysvětlil předseda TOP 09 s tím, že by to v důsledku bylo nevýhodné i pro nízko příjmové segmenty společnosti.

„V neposlední řadě návrh sociálních demokratů zesložiťuje daňový systém. Toto jsou tři klíčové důvody, kvůli kterým s návrhem ČSSD nemůžeme absolutně v ničem souhlasit,“ uzavřel předseda TOP 09 Miroslav Kalousek.

Progresivní zdanění znamená, že existují rozdílné sazby daně z příjmu, které se odvíjejí od výše příjmů. Lidé nebo firmy s vyššími výdělky v takovém systému odvádějí na daních více peněz. V Česku je nyní daň z příjmu fyzických osob 15 procent ze základu daně. U zaměstnance je základem daně superhrubá mzda. To je hrubá mzda navýšená o povinné sociální a zdravotní pojistné placené zaměstnavatelem. Navíc ještě lidé s měsíčním příjmem zhruba 113 000 korun měsíčně platí ještě sedmiprocentní tzv. solidární daň.

ČSSD na stránkách k daňovým změnám uvádí, že lidé s průměrnou hrubou mzdou si vydělají měsíčně o 1 000 Kč více. O stovky korun měsíčně si pak podle propočtů strany polepší lidé až do platu 48 955 Kč měsíčně hrubého.

ČSSD tak navrhuje u fyzických osob s hrubým příjmem do 30 000 korun měsíčně daňovou sazbu 12 procent počítanou ze superhrubé mzdy. Pro hrubou mzdu 30 000 až 40 000 korun navrhuje ČSSD sazbu 15 procent, pro mzdu od 40 000 do 50 000 25 procent a nad 50 000 daň 32 procent. Daňové slevy, bonusy a odečitatelné položky hodlá ČSSD zachovat. Průměrná hrubá mzda byla loni ve třetím čtvrtletí zhruba 27 000 korun.

U firem sociální demokraté navrhují tři daňová pásma. U ročního zisku do pěti milionů korun by to mělo být 14 procent. U zisku pět až 100 milionů korun by zůstala 19procentí sazba. V případě firem se ziskem nad 100 milionů korun, chce ČSSD daňovou sazbu 24 procent.

Minulý týden již ČSSD informovala, že ve svém volebním programu navrhuje zavedení zvláštní bankovní daně. Návrh počítá se zavedením čtyř sazeb podle výše aktiv. Daň je myšlena jako odvod z celkových aktiv banky a nebyla by závislá na výši zisku banky v daném roce. Rozpočet by tak měl podle propočtů ČSSD získat 11 miliard korun ročně. Podle analytiků taková daň dopadne na klienty bank zdražením služeb. Navíc opatření nemá podle nich ekonomické opodstatnění a je čistě politickým aktem.


 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1