Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Turci drží Čechy ve vazbě. Chtějí je soudit za údajnou podporu „teroristů“

Turci drží Čechy ve vazbě. Chtějí je soudit za údajnou podporu „teroristů“

Markéta Všelichová a Miroslav Farkas pomáhali kurdským milicím YPG bojujícím na severu Sýrie. Jejich podporou se na sociálních sítích nijak netajili. Ankara ale Kurdy považuje za teroristy a jejich stoupence tvrdě stíhá.

Válečné dobrodružství se mění v justiční partii. Turecký list Hürriyet uvedl, že dvojice Čechů zůstává po čtvrtečním zadržení ve vazbě. Čeká je prý soud za poskytování zbraní Kurdům. Ministerstvo zahraničí je v kontaktu s právníkem zatčených a dál usiluje o jejich návrat do Česka.

Turecká tisková agentura Anadolu uvedla, že tamní vyšetřovatelé se snaží zjistit kontakty obou Čechů. Podle tureckého tisku dvojice uvedla, že prošla výcvikem v německých speciálních silách a ve francouzské legii.

Podle agentury Anadolu vyšetřovatelé pracují s tím, jak se Češi prezentovali na sociálních sítích. Jejich digitální stopa prý nasvědčuje tomu, že v Evropě organizovali protitureckou propagandu.

Podrobnější informace o zadržení Čechů se liší. Podle mluvčí českého ministerstva zahraničí Michaely Lagronové byli zadrženi 13. listopadu, když chtěli překročit hranici z Turecka do Iráku. Turecký tisk napsal, že mířili ze Sýrie do Turecka v oblasti jihoturecké provincie Şirnak, která hraničí jak se Sýrií, tak s Irákem. Podle listu Daily Sabah byli zatčeni tento týden ve středu, deník Hürriyet hovoří o 13. listopadu. Anadolu uvedla, že Češi byli zatčeni v pondělí na přechodu Habur, který je v provincii Şirnak na hranici s Irákem.

Kurdské milice YPG
Jsou ozbrojenou složkou Strany demokratické unie (PYD), která hájí politické zájmy syrských Kurdů. Ankara ji ale považuje za odnož turecké Strany kurdských pracujících (PKK), která je v Turecku řazená k teroristickým skupinám. PYD letos otevřela v Praze své evropské zastoupení, i když ČR syrský Kurdistán ani žádnou jeho reprezentaci neuznává. (Zdroj: ČTK)

Všelichová se do oblasti vypravila již v minulosti. „Původním motivem byla víceméně čistě zvědavost, sympatie ke Kurdům, zájem o danou situaci. Chtěla jsem si na vlastní oči ověřit informace, které z různých zdrojů přicházejí, a zjistit, jaká je skutečná situace. Následně jsem cítila nutnost něco pro lidi žijící v těchto oblastech udělat, nějak jim pomoci," řekla letos v srpnu v rozhovoru pro server Blesk.cz. 

Farkas loni serveru Echo24 řekl, že dal v práci výpověď, prodal majetek a sepsal závěť. Rozhodl se, že pojede do Sýrie podporovat Kurdy. „Když bude třeba, vezmu do ruky zbraň a můžu jim pomoct bojovat,“ uvedl.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1