Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

U Hradce Králové byl nalezen unikátní meteorit. Spadl sem loni v květnu

U Hradce Králové byl nalezen unikátní meteorit. Spadl sem loni v květnu

Na poli mezi obcemi Čistěves a Benátky na Hradecku se našel meteorit, který tam spadl loni 17. května. Nálezce ho zde spatřil už loni v červenci, nález ale nahlásil až koncem března, bál se totiž, že mu bude zabaven. Meteorit vážil 134 gramů a dostal název Hradec Králové. Je unikátní tím, že je teprve pátým meteoritem v Česku a 30. na světě, u kterého astronomové díky přístrojovému měření přesně znají dráhu průletu atmosférou a jeho předchozí cestu sluneční soustavou. 

Nalezený meteorit vznikl z malého meziplanetárního tělesa, takzvaného meteoroidu, o hmotnosti 90 kilogramů a průměru přibližně 40 centimetrů. Při průletu zemskou atmosférou jej astronomové 17. května 2016 po 03:00 zaznamenali jako svítící bolid, který měl skončit rozpadem a pádem meteoritů v oblasti mezi obcemi Sovětice, Benátky a Čistěves. Nálezem se potvrdilo, že jeden meteorit na zem skutečně dopadl.

Po výzvě astronomů veřejnosti se do pátrání po meteoritu dalo mnoho lidí. Hledání jim však loni na jaře velmi ztěžovala již vzrostlá vegetace a různé polní kultury. V části možného místa dopadu byl i les s nepřehledným podrostem.

Meteorit nakonec po usilovném hledání na podmítnutém řepkovém poli 30. července 2016 našel hledač Miroslav Maršík. Astronomům se však se svým nálezem přihlásil až letos 22. března. „Bohužel nás nálezce neoslovil hned, protože se obával, že mu tento nález zabavíme, což, jak i sám později uznal, byla chyba,“ uvedl mluvčí Astronomického ústavu Akademie věd Pavel Suchan. V této souvislosti uvedl, že nález meteoritu není v zákonech výslovně upraven, a patří tedy nálezci.

Nalezený meteorit ležel na poli a měl podobu kamene s černou kůrou. „Přesně odpovídal tomu, jak by spadlý meteorit měl vypadat. Místo, kde byl meteorit nalezen, velmi dobře odpovídalo předpovězené pádové oblasti,“ uvedl Suchan.

Nálezce následně meteorit zapůjčil astronomům k provedení analýz. Meteorit byl podle Suchana klasifikován jako takzvaný obyčejný chondrit, tedy kamenný meteorit. Na rozdíl od železných meteoritů proto nešel nalézt pomocí detektoru kovů. Pro vědecké účely si vědci z meteoritu odřízli a ponechali část o váze 22 gramů. Zbytek meteoritu dnes vrátili nálezci.

Astronomové u meteoritu v minulých měsících provedli certifikaci, která byla završena 10. května zveřejněním v oficiální databázi meteoritů spravované Mezinárodní meteoritickou společností. Jednou z podmínek pro udělení certifikace je uchování určité části meteoritu u autorizované instituce, například u astronomického stavu. Proto byl meteorit rozříznut.

Každý nálezce by si měl podle Suchana uvědomit, že bez odborného posouzení vzorku a následné certifikace je nalezený meteorit jen anonymním nálezem, což jeho hodnotu, ať už vědeckou nebo i komerční, velmi významně degraduje. Meteorit je podle astronomů cenný právě tím, že je znám jeho předchozí let vesmírem, že jde o takzvaný meteorit s rodokmenem.

Z 30 na světě dosud popsaných meteoritů s rodokmenem se tým vědců z Astronomického ústavu Akademie věd zcela nebo aspoň významnou měrou podílel na kompletním popsání 17 případů. Podle Suchana je v tomto ohledu nejúspěšnějším týmem na světě. Vůbec první meteorit s rodokmenem na světě, byl popsán českými astronomy 7. dubna 1959.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1