Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Uchvácení státu, permanentní kampaň, chaos a čistky. 100 dnů Babišovy vlády očima politologa

Uchvácení státu, permanentní kampaň, chaos a čistky. 100 dnů Babišovy vlády očima politologa

Sto dnů vlády Andreje Babiše vybízí k první předběžné bilanci. Podle politologa Ladislava Cabady menšinovou vládu hnutí ANO charakterizuje několik základních momentů. Předně, jde o vládu bez důvěry a tedy bez legitimity. Dalšími jejími typickými znaky jsou čistky v úřadech a státních podnicích nebo snaha o uchvácení státu a jeho přeměna na firmu propojenou s podnikáním premiéra a dalších spřízněných podnikatelů. Při tom všem je podle Cabady premiér limitován hledáním partnerů pro možnou novou vládu, jež by získala důvěru Poslanecké sněmovny. „A protože není vybaven potřebným pochopením pro možnost oponentury a potřebu hledání konsensu, tato jednání se mu od počátku nedaří,“ zdůrazňuje pro INFO.CZ.

„Celkově vnímám vládu Andreje Babiše jako daleko méně systematickou, než jak by u vlády řízené zastáncem řízení státu jako firmy bylo očekávatelné,“ říká Cabada. Zdůrazňuje přitom, že je třeba především připomínat, že posuzujeme vládu, která nezískala důvěru Poslanecké sněmovny a dle ústavy by měla být v rozumné době nahrazena vládou jinou. „S každým dalším dnem,“ pokračuje Cabada, „jenž uplyne od okamžiku, kdy vláda Andreje Babiše nezískala důvěru, se snižuje její legitimita, která navíc nikdy nemohla a nemůže být tak vysoká jako u vlády, která se o důvěru parlamentu může opřít. Jinými slovy, s každým dalším dnem se z této vlády stává vláda prezidentská, a to v rozporu s českou ústavou.“

Na toto zásadní a základní hodnocení pak politolog navazuje kritikou konkrétního působení vlády. „Zaprvé se velmi kriticky stavím k rozsáhlým personálním změnám na ministerstvech a obecně ve státní správě, které bych v některých okamžicích nazval spíše čistkami.“ Vláda bez důvěry by totiž podle něj měla být v otázce stability státní správy ještě zdrženlivější než vláda s důvěrou. „Avšak Babišova vláda je naopak v této oblasti velmi aktivistická, což by její předseda rád završil rychlou změnou služebního zákona navrženou právě vládou v demisi a bez důvěry, která by se stala základem čistky ještě daleko rozsáhlejší,“ upozorňuje Cabada.

Zároveň je přesvědčený, že již existuje dostatek náznaků, dle kterých můžeme říct, že klíčové posty třeba na ministerstvu zdravotnictví (nejen náměstci či ředitelé nemocnic, ale také šéfové klíčových oborů apod.), kteří jsou nově dosazováni, jsou provázáni s podnikatelskými subjekty, konkrétně hovoří například o farmaceutických firmách. „Andrej Babiš tak podle mne provádí další krok k uchvácení státu a jeho přeměně na firmu propojenou s podnikáním jeho samého a dalších spřízněných podnikatelů,“ pokračuje v hodnocení menšinové vlády hnutí ANO politolog.

Další jeho silně kritický komentář se týká vlastního působení předsedy vlády. Babiš podle něj zcela potlačil kolegiální charakter vlády a stal se v zásadě druhým, skrytým ministrem všech resortů. „Velmi často tak vstupuje přímo do agend konkrétních ministrů, čímž znesnadňuje orientaci v prioritách,“ říká. Velmi patrné je to podle něj třeba v agendě ministerstva zahraničních věcí, kde opakovaně narážíme na disonance mezi ministrem a premiérem, jenž cítí potřebu „opravovat“ nedostatky české diplomacie. „Nicméně je to trend obecnější,“ zdůrazňuje s tím, že na této kritice nic nemění skutečnost, že v evropských záležitostech se zatím premiér od nástupu do funkce choval velmi konzistentně a buduje dobré základy pro lepší pozici Česka na evropské politické scéně.

V neposlední řadě Cabada zdůrazňuje, že Babiš coby premiér v zásadě vede permanentní kampaň, přičemž se chová jako oligarcha. „Na potkání rozdává a slibuje, aniž by vyčkal odborné posouzení potřeb, nákladů apod.“ Podle Cabady tak stále více připomíná „neomezené“ vládce východní Evropy, všemocné muže, kteří ráno přijdou do kanceláře, vyslechnou problémy a do večera vše zařídí, protože demokratická diskuse o výhodách či nevýhodách řešení, nákladech a ziscích může být přeskočena. „To vše je pak okořeněno stovkami nápadů, které jsou následně staženy či korigovány, protože zjevně nebyly příliš diskutovány ani uvnitř vlády, ani uvnitř hnutí ANO, natož v širším politickém kontextu, například v parlamentu. Namátkou uveďme představy o daňové reformě,“ uzavírá Cabada.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1