Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Ukrýval popel popravených obětí nacismu a komunismu. Teď je jedním z laureátů Cen Paměti národa

1080p720p360p

Ceny Paměti národa dnes v Národním divadle v Praze obdrželi političtí vězni František Suchý, Mária Matejčíková a František Lízna a také Otto Šimko, který byl opakovaně perzekvovaný kvůli svému židovskému původu. Ocenění uděluje obecně prospěšná společnost Post Bellum od roku 2010 pamětníkům zlomových momentů minulého století.

Devadesátiletý Suchý spolu se svým otcem, který byl ředitelem strašnického krematoria, ukrýval popel popravených obětí nacismu a komunismu, aby mohly být jednou pohřbeny důstojně. Zatčen byl za ukrývání agenta americké zpravodajské služby a protistátních letáků, jeho rodiče navíc pomohli jiné rodině při útěku za hranice. Z trestu vězení 25 let si odpykal polovinu, propuštěn byl v roce 1964.

Šestaosmdesátiletá Mária Matejčíková pomáhala ukrývat katolického kněze, který uprchl z vězeňské nemocnice, kam jej komunistická Státní bezpečnost převezla po jednom z brutálních výslechů. Za vlastizradu byla odsouzena na pět let vězení. Po pádu komunistického režimu se angažovala při rehabilitaci politických vězňů a nespravedlivě stíhaných. "Mám se dobře, protože nežiju ve strachu, kdy u nás zazvoní estébáci," řekla po převzetí ceny Matejčíková.

1080p 720p 360p
Ceny Paměti národa

Duchovní František Lízna (76) byl pětkrát vězněn za protikomunistickou činnost, třeba opuštění republiky, šíření samizdatů a tisk letáků o politických vězních. Známý je svými poutěmi, od roku 1984 při nich ušel téměř 8000 kilometrů. V roce 2001 mu byl propůjčen Řád Tomáše Garrigua Masaryka za vynikající zásluhy o demokracii a lidská práva, o dva roky později mu Nadace Charty 77 za jeho práci vězeňského duchovního na Mírově udělila Cenu Františka Kriegla.

1080p 720p 360p
Ceny Paměti národa

Třiadevadesátiletý Šimko byl opakovaně perzekvován kvůli svému židovskému původu, díky falešným křestním listům se jeho rodina vyhnula koncentračnímu táboru, musela ale do pracovního. Jako partyzán se zapojil do Slovenského národního povstání. Prodělal brutální policejní výslechy, v 50. letech minulého století v době politických procesů, které byly i antisemitsky motivované, přišel o práci. Stejně tak při normalizačních čistkách, kdy ztratil místo v zahraničním oddělení deníku Smena.

1080p 720p 360p
Ceny Paměti národa

Ocenění v Národním divadle převzali medaile se lvem zhotovené Národní pokladnicí, každý z laureátů si navíc mohl vybrat píseň. Z pódia tak zazněly tóny skladeb Život je jen náhoda, Ó, řebíčku zahradnický a slovenské písně Zahučali hory, zahučali lesy. Večer na žádost Lízny, který předtím bavil publikum, uzavřel Svatováclavský chorál.

Kandidáty na ocenění vybírají historici a badatelé z příběhů uložených ve veřejně přístupné internetové sbírce Paměť národa, kterou založilo Post Bellum v roce 2001. Sbírka obsahuje kolem 5500 svědectví pamětníků z řady evropských zemí. Ceny Paměti národa obdrželo přes 30 osobností, mezi nimi váleční veteráni, političtí vězni, odbojáři, přeživší holokaustu, perzekvovaní spisovatelé či představitelé undergroundu, skauti a příslušníci církví.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1