Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Úmysl nebo nedbalost? Požár haly v Otrokovicích způsobil škodu přes 100 milionů korun

Úmysl nebo nedbalost? Požár haly v Otrokovicích způsobil škodu přes 100 milionů korun

Požár, který minulou středu zničil průmyslový objekt v areálu Toma v Otrokovicích, způsobil podle předběžných odhadů škodu více než 100 milionů korun. Podle zlínské policejní mluvčí Lucie Javoříkové vysoká škoda vznikla zničením strojů, materiálu a vybavení budovy. Příčina požáru zatím známa není. Policie pracuje jak s verzí úmyslného zapálení, tak s nedbalostí.

Policii vyšetřování komplikuje neutěšený stav objektu. „Na základě zprávy statika do něj není vhodné vstupovat, do všech částí se tak policisté nedostanou,“ uvedla Javoříková.

Požár zasáhl jednopodlažní objekt o půdorysu asi 15krát 30 metrů. Plameny šlehaly vysoko nad střechu a uvnitř vybuchly tlakové lahve. Vnitřek budovy je zavalený vrstvou sutin poté, co se zřítily střechy i části zdí. Podle statika zbytek objektu čeká demolice, žár narušil i jeho ocelovou konstrukci.

Požár vypukl ve středu kolem desáté hodiny večer. V objektu se vyráběly produkty z rostlinných a živočišných tuků. Při požáru nebyl nikdo zraněn. Hasiči postupně vyhlásili druhý a třetí stupeň požárního poplachu. Nasadili 17 jednotek profesionálů i dobrovolníků, celkem asi 100 hasičů.

Práci kromě výbuchů komplikoval i vysoký žár, který byl tak silný, že se v jednom momentu zasahujícím hasičům začaly tavit obličejové masky dýchací techniky. Intenzivní žár také ohrožoval část techniky a opláštění jedné ze sousedních průmyslových hal. Hasiči zabránili tomu, aby se plameny na okolní budovy rozšířily.

Likvidace požáru byla hlášena ve čtvrtek kolem půl čtvrté odpoledne. Na místo události byli vysláni také příslušníci chemické laboratoře hasičů z Frenštátu pod Radhoštěm. Kouř z požářiště naštěstí stoupal kolmo do vyšších vrstev, a zplodiny hoření tak přímo neohrožovaly obytné oblasti Otrokovic a okolních obcí. Nebezpečné koncentrace škodlivin v ovzduší hasiči nenaměřili.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1