Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

„Unavený“ Němeček na sjezdu: „Stát se může ledacos. Atmosféra je vypjatější“

„Unavený“ Němeček na sjezdu: „Stát se může ledacos. Atmosféra je vypjatější“

Mezi delegáty sociálnědemokratického sjezdu dnes korzují i ministři, které v minulých měsících premiér Bohuslav Sobotka odvolal. Vedle čerstvě sesazeného ministra průmyslu Jana Mládka, jsou to i „unavení“ exministři Jiří Dienstbier a Svatopluk Němeček. INFO.CZ mluvilo s druhým z nich. „Rozhodovat bude téměř 800 lidí. To není sjezd hnutí ANO. Tady se může stát ledacos. Atmosféra je trochu vypjatější, protože se nám teď ne úplně daří v rámci politického boje prosazovat dominanci sociální demokracie. Lidé to cítí a řeknou, co si myslí,“ odpovídá Němeček na otázku, jakou podporu podle něj získá Bohuslav Sobotka ve volbě předsedy. Ostrý souboj podle něj bude na všech místech místopředsedů.

Čekáte nějaké překvapení od dnešního sjezdu?

Já doufám, že něčím veřejnost překvapíme a sjezd nebude nudný. Doufám v nějaké nové tváře a nové idee.

Jaké nové tváře?

Já už jsem zažil spoustu sjezdů. Každý sjezd je hodně specifický, je tu skoro 800 lidí v tajné volbě.

Jak velkou podporu pro Bohuslava Sobotku na předsednické místo očekáváte?

Jak se tak bavím s delegáty, tak úplně jednoznačné to není. Přesná čísla si netroufám odhadovat. Rozhodovat bude téměř 800 lidí. To není sjezd hnutí ANO. Tady se může stát ledacos. Atmosféra je trochu vypjatější, protože se nám teď ne úplně daří v rámci politického boje prosazovat dominanci sociální demokracie. Lidé to cítí a řeknou, co si myslí.

Mohla by být ostřejší volba prvního místopředsedy.

Všechny volby místopředsedů budou docela ostré.

Bude někdo odjíždět zhrzený?

To je vždy, když je více kandidátů než míst. Mluvím osobně, že Milana Chovance jsem zažil ve vládě, zažil jsem ho jako člověka, který se nebál postavit panu Babišovi. A udělám všechno pro to, aby Milan prošel. Byť jeho pozice není úplně jednoduchá, protože Jeroným Tejc je silný protikandidát a myslím, že spoustu delegátů oslovil tím, že šel proti proudu. Objížděl konference a říkal, co si myslí.

Jak vy prožíváte poslední měsíce?

Prožívám je naprosto skvěle. Poprvé jsem zpátky mezi svými spolupracovníky ve fakultní nemocnici, kde jsem předtím prožil skoro deset let, takže jsem zase v prostředí, které znám a které je mnohem více předvídatelné než politika. Za druhé mám spoustu času na manželku a na děti. Cítím se docela dobře.

Vzkázal byste něco premiéru Sobotkovi, který vás odvolal jako „unaveného“ ministra?

Chtěl bych mu poděkovat. Nikdo pro mě za poslední tři roky neudělal tolik jako pan premiér tím, že mě poslal zase zpátky do normálního života.

Jak hodnotíte svého nástupce?

Snaží se dělat, co umí. 

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1