Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Unie má design pro normální časy. Ty teď ale nejsou, říká Tomáš Prouza

Unie má design pro normální časy. Ty teď ale nejsou, říká Tomáš Prouza

Už podruhé se o něm spekulovalo jako o novém ministru průmyslu za odvolaného Jana Mládka. Zatím bude ale rezort řídit sám premiér a ani Tomáš Prouza o možných jednáních mluvit nechce. Jako státní tajemník pro evropské záležitosti a vládní koordinátor digitální agendy má práce dost i bez ministerstva. Vede skupinu, jež se zabývá strategií vyjednávání o brexitu a českou pozicí: „Víme, co by chtěla Theresa Mayová. Ale nevíme, co za to chce dát,“ říká v rozhovoru pro E15 Prouza.

K jednáním o nástupci ministra průmyslu Jana Mládka se vyjadřovat nechcete. Prezident Miloš Zeman ke spekulacím o vašem jménu uvedl, že by se vás nejprve musel zeptat, jestli víte něco o českém průmyslu. Co byste mu odpověděl?

Odpověděl bych mu asi totéž, co by mu řekli lidé z vedení Svazu průmyslu, z Hospodářské komory i z byznysu, kteří mě znají. Že o české ekonomice, a zejména o potřebě její modernizace toho vím hodně. Že mám jasno v tom, co je potřeba udělat, abychom dokázali lákat více investic s vysokou přidanou hodnotou místo dalších montoven.

Lidé z energetiky by mu řekli, že o energetice toho vím také dost, protože všechna citlivá jednání o evropské energetice šla přese mne. A mám dost jasný názor na to, jak lépe propojit využití evropských a domácích peněz na efektivnější podporu české ekonomiky.

Premiér Sobotka se rozhodl odvolat Jana Mládka zejména proto, že mu nevyhovovala jeho aktivita v jednáních o snížení cen mobilních dat. Jak jste se v tomto boji angažoval vy z pozice koordinátora digitální agendy?

Opakovaně jsem ministerstvo průmyslu žádal, aby spolu s ČTÚ a antimonopolním úřadem tlačilo na větší konkurenci a lepší ochranu spotřebitelů. Pokud chceme zmodernizovat českou ekonomiku, musíme pro to mít především infrastrukturu – to znamená dostatečné pokrytí internetem, dostatečnou rychlost a dostupné ceny.

Pokrytí se zlepšuje, ale s rychlostí jsme pozadu. A ceny pro běžné klienty jsou tak vysoké, že mají negativní vliv na poptávku po mobilních službách a proti jiným zemím výrazně zaostáváme. Vysoké ceny dat jsou vyvolány nízkou konkurencí na trhu.

Celý rozhovor si můžete přečíst na webu E15

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1