Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Úniky ze spisů fatálně ohrožují ústavnost, píše komise, která vznikla kvůli Babišovým nahrávkám

Úniky informací z trestních spisů, jejich účelový výklad a následné ovlivňování veřejného mínění mohou znamenat fatální ohrožení ústavnosti, stojí v závěrečné zprávě sněmovní vyšetřovací komise, jež se úniky zabývala. Dokument dnes dolní komora zveřejnila. Plénum by jej mělo projednat v úterý jako jeden ze závěrečných bodů poslední řádné schůze v nynějším volebním období.

Komise vznikla, jak uvádí i zpráva, hlavně kvůli uniklým nahrávkám rozhovorů bývalého novináře Mladé fronty Dnes Marka Přibila s exministrem financí a předsedou hnutí ANO Andrejem Babišem. Případem se ale zpráva konkrétně nezabývá, její text je obecný. Úniky informací komise pokládá podle zprávy za nebezpečný jev, když zájmové skupiny mohou díky nim vytvářet veřejné mínění i s cílem ovlivnění politické soutěže a tím destabilizace demokratického právního státu.

Zpráva například popisuje také vymezení veřejného zájmu nebo trestní odpovědnost za úniky v některých evropských státech. Komise mimo jiné konstatovala, že v současnosti není možné spolehlivě vyšetřit nezákonné informační toky mezi stranami trestního řízení a sdělovacími prostředky a chybí právní úprava ochrany osobnostních práv a osobních údajů při nakládání s informacemi z trestního řízení ve vztahu k médiím.

Závěrečná zpráva vyšetřovací komise Poslanecké sněmovny by INFO.CZ on Scribd

Komise například navrhla, aby na Nejvyšším státním zastupitelství vznikl zvláštní orgán, jenž by vyšetřoval trestnou činnost státních zástupců. Chtěla by také, aby orgány činné v trestním řízení musely evidovat a zakládat do spisů své kontakty s médii. Dále komise doporučila úpravy zákonů o ochraně osobních údajů a o svobodném přístupu k informacím. Tato norma by měla zamezit možnému prolamování zásady, že přípravné trestní řízení je neveřejné. Komise navrhla definovat veřejný zájem pro ospravedlnění získávání a uveřejňování informací z trestního řízení a výslovně zakázat soukromým detektivů získávat údaje ze zdrojů orgánů činných v trestním řízení. Návrhy mají formu usnesení, o nichž bude dolní komora hlasovat.

Na nahrávkách mluvil Babišem s Přibilem o zveřejňování kompromitujících materiálů. Babiš byl v té době majitelem vydavatelství Mafra, pod které MfD spadá. Ve zprávě se pouze uvádí, že zveřejněné informace o nahrávkách "navozují dojem, že tento novinář disponuje neveřejnými informacemi z probíhajících trestních řízení". Vyvstala proto i v souvislosti s tehdejší vládní krizí "naléhavá potřeba řešení dlouhodobého problému zneužívání informací z trestního řízení". Babiš i Přibil odmítli, že by měli k dispozici takzvané živé spisy, tedy spisy z vyšetřovaných případů. Babiš navíc označil nahrávky za zmanipulované a za součást kampaně proti sobě.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1