Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Unipetrol: Rafinérie byla v režimu útlumu. Pozůstalým vyjádřil soustrast i Kiska

Unipetrol: Rafinérie byla v režimu útlumu. Pozůstalým vyjádřil soustrast i Kiska

Kralupská rafinérie byla dnešním tragickým výbuchem v režimu útlumu před plánovanou odstávkou, která měla začít příští týden. Uvedl to mluvčí Unipetrolu Pavel Kaidl. Firma rafinérii vlastní. Podle Kaidla vybuchla jedna ze skladovacích nádrží v rafinérii. Exploze si vyžádala šest obětí na životech a dvě zranění.

Unipetrol už dříve uvedl, že rafinerii v Kralupech čeká od 27. března do 9. května nejrozsáhlejší odstávka v její historii. Dodal, že v areálu bude pracovat vedle 350 zaměstnanců dalších 1500 pracovníků externích firem a celkové náklady dosáhnou 1,1 miliardy korun. Kaidl potvrdil, že část zaměstnanců externích firem byla v areálu již dnes.

Mluvčí nepotvrdil neoficiální informace, že mezi oběťmi nejsou zaměstnanci z Kralup, ale nejspíš zahraniční pracovníci, pravděpodobně z Polska. Podle informací Poláci mezi mrtvými po výbuchu nejsou.

Starosta Kralup Petr Holeček ČTK řekl, že výbuchu předcházelo čištění prázdné nádoby na pohonné hmoty. Podle informací radnice zřejmě nebyl dodržen technologický postup. Starosta zdůraznil, že šlo o lokální neštěstí a další nebezpečí nehrozí. "V tuto chvíli je situace pod kontrolou a nehrozí žádné další nebezpečí. K úniku nebezpečných látek nedošlo," dodal Kaidl.

Unipetrol je jediným zpracovatelem ropy a výrobcem ropných produktů v Česku. Roční kapacita obou tuzemských rafinérií v Kralupech a Litvínově je dohromady devět milionů tun ropy, z čehož na kralupskou rafinérii připadá 3,3 milionu tun.

Kiska vyjádřil soustrast 

Slovenský prezident Andrej Kiska vyjádřil soustrast pozůstalým obětí výbuchu. Kiska to uvedl v soustrastném telegramu, který poslal svému českému protějšku Miloši Zemanovi, sdělila kancelář slovenského prezidenta.

"Jménem občanů Slovenské republiky, jakož i svým jménem, vyjadřuji Vám i pozůstalým obětí upřímnou soustrast a zraněným přeji brzké uzdravení," napsal Kiska v telegramu.

Při výbuchu zemřelo šest lidí a další dva utrpěli středně těžká zranění. Explozi předcházelo čištění prázdné nádoby na pohonné hmoty.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1