Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Univerzity od nového roku zřejmě získají vliv v deseti nemocnicích. Zkvalitní se péče o pacienty?

Univerzity od nového roku zřejmě získají vliv v deseti nemocnicích. Zkvalitní se péče o pacienty?

Deset fakultních nemocnic by se od příštího roku mohlo přeměnit na novou právní formu univerzitní nemocnice. Tyto nemocnice by měly uzavřenou smlouvu o spolupráci s vysokou školou, jejíž studenti se budou v nemocnicích vzdělávat. Počítá s tím návrh zákona o univerzitních nemocnicích, který schválila vláda.

Univerzitní nemocnice by měly být právnickou osobou, kterou bude možné ustavit a zrušit pouze zákonem. Jejím statutárním orgánem bude ředitel jmenovaný a odvolávaný ministrem zdravotnictví. „Univerzity získají vliv v zařízeních, kde se vzdělávají noví lékaři,“ napsal na twitteru po schválení předpisu Ludvík. Zákonem se nyní bude zabývat Parlament.

Ludvík si od předpisu slibuje, že přinese transparentnější a efektivnější řízení veřejných nemocnic. „A stabilizaci základní sítě nemocničních zařízení pro poskytování té nejkvalitnější zdravotní péče pro české pacienty,“ uvedl v tiskové zprávě.

Vedle statutárních orgánů počítá zákon také s radou univerzitní nemocnice a akademickou radou, v kterých bude mít zástupce i vysoká škola, se kterou bude mít nemocnice uzavřenu smlouvu. Nemocnice bude hospodařit s majetkem, který na ni stát převede, a výnosy bude moci použít pouze na úhradu nákladů spojených s její činností.

Rektoři si od návrhu slibují, že se univerzity budou moci podílet na rozhodovacích procesech ve spolupracujících nemocnicích, což nyní není možné. Chtějí ale, aby do doby přeměny nemocnic byly vyřešeny finanční problémy některých zdravotnických zařízení.

K zákonu má výhrady Česká lékařská komora, na posledním jednání jej odmítla i tripartita. V minulosti k němu mělo připomínky také ministerstvo financí, některé z nich podle informací ČTK i nadále trvají. Financím se například nelíbí to, že by výnosy z prodeje majetku byly příjmem nemocnice. V příštích letech je naplánován prodej asi za dvě miliardy korun.

Vláda se v koaliční smlouvě zavázala, že přijme zákon o veřejných neziskových nemocnicích. Návrh, který zdravotnickým zařízením umožňoval daňové úlevy a zajišťoval smlouvu se zdravotními pojišťovnami, ale byl kvůli kritice ministrů stažen z prosincového jednání kabinetu. Následně ministerstvo připravilo normu, která se má týkat jen univerzitních nemocnic.

Nemocnice, které by se měly od 1. ledna 2018 přeměnit na univerzitní: Fakultní nemocnice Brno, Fakultní nemocnice Hradec Králové, Fakultní nemocnice Královské Vinohrady, Fakultní nemocnice Olomouc, Fakultní nemocnice Ostrava, Fakultní nemocnice Plzeň, Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně, Fakultní nemocnice v Motole, Všeobecná fakultní nemocnice v Praze a Ústřední vojenská nemocnice - Vojenská fakultní nemocnice Praha.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1