Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Úřady budou moct i nadále uzavírat náměstí, i když je tam schválená demonstrace, rozhodl Ústavní soud

Úřady budou moct i nadále uzavírat náměstí, i když je tam schválená demonstrace, rozhodl Ústavní soud

Ústavní soud dnes zamítl návrh na zrušení části zákona o pozemních komunikacích, konkrétně paragrafu, který umožnil při loňské návštěvě čínského prezidenta uzavřít Hradčanské náměstí v Praze, ačkoliv se tam mělo konat ohlášené shromáždění. Návrh na zrušení části zákona loni podala skupina senátorů poté, co se na náměstí nedostali účastníci ohlášeného protestu proti porušování lidských práv v Číně.

Paragraf obecně stanovuje způsob, jakým mají silniční úřady rozhodovat o uzavírkách. Umožňuje částečně nebo úplně uzavřít provoz na dálnicích, silnicích, místních komunikacích a veřejně přístupných účelových komunikacích. Podle senátorů je zákon příliš obecný, dostatečně nepopisuje účel, podmínky nebo meze uzavírky. Navíc prý neříká, jak mají úředníci postupovat v případě kolize dvou zájmů, například bezpečnosti a shromažďovacího práva.

„Skutečnost, že aplikací napadeného ustanovení může být zabráněno shromáždění, které bylo řádně nahlášeno a nebylo zakázáno podle zákona o právu shromažďovacím, není podle názoru Ústavního soudu samo o sobě protiústavní," uvedla soudkyně zpravodajka Milada Tomková. Podle soudu shromažďovací právo sice může představovat klíčový prostředek pro vyjadřování názorů a pro zachování svobody a demokracie, ale ani toto právo není absolutní. K uzavření komunikace, na níž se má ohlášené shromáždění konat, může ale úřad přistoupit jen tehdy, pokud je to nezbytné třeba pro ochranu veřejného pořádku, zdraví, mravnosti, majetku či bezpečnosti státu, jak je uvedeno v Listině základních práv a svobod.

Místopředseda Senátu Jiří Šesták (STAN), který byl jedním z autorů ústavní stížnosti, ČTK řekl, že se zatím nemohl s přesným zněním rozsudku seznámit. Podotkl ale, že podle jeho informací se Ústavní soud zabýval zákonem v obecné rovině, a ne konkrétním případem z loňského roku, kdy byl uplatněn při demonstraci plánované na Hradčanské náměstí.

„Už jen fakt, že senátoři na věc upozornili, ta se dostala k Ústavnímu soudu a ten se jí zabýval, by měl být varováním pro ministerstvo vnitra a policii, aby nepoužívala tento paragraf k omezování shromažďovací svobody," míní Šesták. "Pokud by byl paragraf znovu takto využit, znovu bychom se proti tomu ozvali," uvedl.

Hradčanské náměstí úřad uzavřel na žádost policie s odůvodněním, že jde právě o bezpečnostní důvody, přestože se tam měla konat ohlášená shromáždění. Podle senátorů jde o ukázku, jak lze zákon o pozemních komunikacích zneužít k účelovému obcházení shromažďovacího zákona, což považují za protiústavní.

Kvůli události podali organizátoři demonstrace správní žalobu, pod níž byli podepsáni i bývalí poslanci za Stranu zelených Martin Bursík a Kateřina Jacques. Letos v březnu soud tuto žalobu pravomocně zamítl.

Čínský prezident Si Ťin-pching loni v březnu strávil v Praze tři dny. Návštěvu provázely protesty proti lidskoprávní politice Číny i potyčky.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1