Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Úředníci kritizují Babišovy změny služebního zákona: hodnocení mohou zneužít na nepohodlné

Úředníci kritizují Babišovy změny služebního zákona: hodnocení mohou zneužít na nepohodlné

Návrhy na změny služebního zákona, s nimiž přišla vláda Andreje Babiše, sklízí další kritiku. Nervózní atmosféru vyvolávají mezi úředníky podle informací redakce INFO.CZ připravované úpravy služebního hodnocení. Výrazné připomínky se sešly hned z několika stran i v meziresortním řízení. Hodnocení by podle nich mohlo být dokonce zneužito k vypořádání se s nepohodlnými pracovníky. Ministerstvo vnitra, které návrh předložilo, tak přijde v nejbližší době s upravenou verzí zákona. Ne všechny úředníky ale tento slib uklidňuje. Změny se přitom dotknou všech státních zaměstnanců, tedy několika desítek tisíc lidí.

Právě na služební hodnocení je navázaná i změna osobního příplatku. V současnosti probíhá jednou ročně, podle novely by se tak ale mohlo dít až v tříletých intervalech, nebo naopak mnohem častěji. „Přijde mi, že tato změna hodnocení přinese do státní správy víc nejistoty a hlavně si to bude každé ministerstvo moct vykládat po svém. Teoreticky se může stát, že někomu budou zvedat nebo snižovat plat na základě toho hodnocení třikrát ročně a někomu jen jednou,“ popisuje pro INFO.CZ úředník z ministerstva, který chce zůstat v anonymitě.

Kritizovaná novela navrhuje, aby bylo možné provádět služební hodnocení „podle potřeby“. Důvodová zpráva uvádí, že by měl návrh „odstranit nedostatečnou flexibilitu tím, že umožní hodnotitelům pružně zohledňovat změny ve kvalitě výkonu služby hodnoceného státního zaměstnance“. Pokud k potřebě nedojde, hodnocení se mohou odehrávat až s tříletým odstupem. Dnes jde o roční interval.

„Superúředník“ Josef Postránecký změny brání. Do systému podle něj přinesou potřebnou flexibilitu. „Pokud by to chtěl vedoucí zaměstnanec zneužít, tak by se sám vystavoval postihu, že porušil služební zákon. Pokud kupříkladu bude chtít dát svému podřízenému horší hodnocení než to předchozí, tak musí umět prokázat, že ten člověk se opravdu zhoršil. Musí to mít objektivní základ,“ říká pro INFO.CZ Postránecký s tím, že zákon definuje i možnost obrany ze strany úředníka. Užitečnost změn zmiňoval "superúředník" v rozhovoru pro INFO.CZ už těsně po volbách.

Jak ale vyplývá z údajů o meziresortním řízení, připomínky se sešly hned z několika stran. Na změny ve služebním hodnocení si stěžovaly některé resorty, ale třeba i Odbor kompatibility Úřadu vlády, který dokonce mluvil o značném riziku z hlediska zachování zásady rovnosti (včetně rovnosti v odměňování).

Proti novele se ohradil i Odborový svaz státních orgánů a organizací, který celý návrh označil za uspěchaný. „Původně jsme zastávali výrazně negativní stanovisko z toho důvodu, že nastavený systém každoročního služebního hodnocení, na které je navázaná případná změna osobního příplatku, byl nahrazen ad hoc režimem. Pravidelně by se hodnocení dělo minimálně jednou za tři roky. V meziobdobí by se mohlo dělat v podstatě kdykoliv buď z popudu nadřízeného, nebo státního zaměstnance,“ popisuje v rozhovoru pro INFO.CZ právnička svazu Šárka Homfray.

„Přišlo nám to jako rizikové v tom ohledu, že by to mohlo znamenat jednak zabetonování nebo zabrždění jakékoliv změny tohoto příplatku, nebo naopak příliš časté hodnocení za účelem snahy o dosažení negativního hodnocení a případného odvolání,“ dodává s tím, že odbory požadovaly, aby byla tato část novely úplně vypuštěna, nebo aby alespoň byla nahodilost hodnocení omezena.

Vláda se podle materiálu, který se vypořádává s připomínkami, rozhodla pro druhou cestu a zavede určité intervaly a důvody pro hodnocení. „My jsme sice nebyli s tímto návrhem úplně spokojeni, ale jako kompromisní řešení bychom ho byli ochotni akceptovat,“ vysvětluje právnička. „Podmínili jsme si to tím, že to bude podrobněji rozvedeno v materiálu. Část úpravy není v zákoně, ale v nařízení vlády, a i tam bude nastíněno, jak budou záležitosti specifikovány. To nám bylo ze strany překladatele přislíbeno, ale finální variantu jsme ještě neviděli,“ dodává Homfray. Vláda by měla návrh projednat v nadcházejících týdnech.

Mezi úředníky zatím podle právničky panuje nervózní atmosféra. A to i kvůli tomu, že kritizovaná novela přichází jen chvíli po změnách systemizace na některých služebních úřadech na konci loňského roku. Těsně před vánočními svátky tehdy došlo k rychlým změnám na řadě úřadů.

„Podle našich informací obecně nepanuje příliš velká spokojenost mezi státními zaměstnanci se služebním hodnocením jako takovým,“ říká Homfray s tím, že navrhované změny mohou situaci ještě zhoršit. Nové podmínky by mohly odradit zájemce o úřednické posty, kterých se už dnes nedostává.

Změny v hodnocení nejsou jediným problematickým bodem novely. Návrh přichází i se změnami, díky nimž by bylo snazší odvolat odborné náměstky, které měl služební zákon chránit před politickými změnami na ministerstvech. Omezuje také dobu, během níž mohou být ve funkci.

Služební zákon přitom patří mezi zásadní normy. Jeho existenci vyžaduje i Evropská komise kvůli spravování evropských fondů.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1