Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Ústecký zastupitel pronajímá byty, kde se nevyplácí dávky

Ústecký zastupitel pronajímá byty, kde se nevyplácí dávky

Zastupitel za ústecký obvod Střekov Marcel Běhounek (ČSSD) pronajímá byty v domech, kde město zastavilo vyplácení doplatků na bydlení, aby tam spekulanti nepřiváděli další sociálně slabé a problémové lidi, uvedla dnešní Mladá fronta Dnes (MfD). Politik podle deníku říká, že mezi tzv. obchodníky s chudobou nepatří.

Ústí nad Labem vyčlenilo 22 lokalit, kde už nově příchozí nedostávají doplatky na bydlení. Na seznamu jsou i dva domy, v nichž byty pronajímá Běhounek sociálně slabým. Jeden je v Žukovově ulici ve čtvrti Střekov a druhý v Jungmannově ulici v Krásném Březně.

Podmínky v objektech jsou podle nájemníků nevyhovující, stěžují si na zimu, píše MfD. Na nepořádek si stěžují i obyvatelé okolních domů. Běhounek deníku řekl, že dům v Krásném Březně opravil a má na něj hypotéku. Mezi ty, kteří vydělávají na doplatcích za přemrštěné nájmy, se nepočítá. Jedna z nájemnic uvedla, že za byt 2+1 v domě na Střekově platí 7800 korun a i s elektřinou 12.000 korun, nabídka realitní kanceláře ve stejné lokalitě na podnájem v bytě v dobrém stavu v paneláku je 7000 korun plus energie.

 

Nájemnice Běhounkova bytu v Krásném Březně listu řekla, že platí 9100 korun a 1500 za elektřinu v bytě 2+1. Nájmy se v této lokalitě běžně pohybují okolo 5500 až 6000 korun bez energií. Běhounek uvedl, že nemůže za to, že jsou zničené chodby nebo někdo vyhodí a zapálí kočárek. „Dům v Krásném Březně mám na hypotéku, celý jsem ho zrekonstruoval, opravil jsem ho svýma rukama. Nejde navíc o sociálně slabé obyvatele, řada rodin pracuje a bydlí v domech roky,“ cituje MfD Běhounka.

Miroslav Andrt, krajský šéf ČSSD, která má v programu boj proti byznysu s chudobou, uvedl, že o podnikání svého kolegy nevěděl. „Nevím o tom a neumím říci, zda je to pravda. Pokud by se to prokázalo, měl bych s tím osobně problém,“ řekl MfD Andrt.

MfD píše, že stejným způsobem podniká také Běhounkův stranický kolega v Děčíně Petr Trabalka. Tamní stranický výbor podle listu navrhl jeho vyloučení.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1