Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Utýrání malé holčičky: Obžalovaná pěstounka má intelekt na hranici mentální retardace

Utýrání malé holčičky: Obžalovaná pěstounka má intelekt na hranici mentální retardace

Pětadvacetiletá pěstounka z Rokycan, která se u soudu v Plzni zpovídá z utýrání svěřeného dvouletého děvčátka, má smíšenou poruchu osobnosti a hluboce podprůměrný intelekt na hranici mentální retardace. V soudní síni to dnes řekli znalci, kteří zkoumali ženin stav. Pěstounku obžaloba viní z toho, že svou neteř loni od srpna týrala a na začátku října, v den druhých narozenin holčičky, jí nejméně třemi ranami páskem způsobila těžká poranění hlavy. Dítě o několik dní později v nemocnici zemřelo na otok mozku a krvácení do mozku.

Ženě hrozí za týrání svěřené osoby a těžké ublížení na zdraví až 16 let vězení. Soud pokračuje příští týden.

"S touto povahovou výbavou paní není vhodnou pěstounkou," řekla psycholožka a soudní znalkyně Karolína Malá. Poznamenala ale, že praxe sociálně právní péče je taková, že se dbá na to, aby děti, které nemohou být s rodiči, mohly být umístěny alespoň v širším rodinném kruhu. Psychický stav příbuzenských pěstounů se nemusí prozkoumávat. Samotný podprůměrný intelekt k výchově dětí stačí, uvedla znalkyně.

U obžalované ženy ale s kolegou psychiatrem zjistili smíšenou poruchu osobnosti, emoční nestabilitu, špatné sebeovládání, sklony k afektivnímu jednání a agresi či velmi sníženou frustrační toleranci, tedy míru odolnosti. Znalkyně také vysvětlila, proč se žena chovala násilnicky jen vůči staršímu ze dvou svěřených dětí. Mladší půlroční neteř byla méně problémová, její krmení bylo snadné, zatímco dvouleté děvčátko špatně jedlo a polykalo. Jídlo se mu mixovalo, aby ho pozřelo. To mohla žena vnímat jako komplikaci.

U výslechu na policii pěstounka vypověděla, jak jí rozzlobilo, když se jí rozbil mixér na přípravu jídla. Popsala také, jak dítě za neposlušnost, pláč nebo odmítání jídla fackovala, strkala i kousala.

Prezident Asociace náhradních rodin ČR Vladimír Patera řekl, že u příbuzenských pěstounů skutečně žádná metodika neukládá sociálním pracovnicím zkoumat psychologický profil pěstounů. "Praxe je ale taková, že mnohde si sociální pracovnice situaci víc prověřují a zjišťují okolnosti," uvedl. V případě pěstounky z Rokycan se podle něj mohla na situaci podepsat její komplikovanost a působnost několika různých úřadů z různých měst.

Dvě děvčátka, která obžalovaná a její manžel dostali do pěstounské péče, byly děti mužovy sestry. Ta má celkem sedm dětí, tři nejstarší jsou v pěstounské péči u ženiných rodičů, dvě u nepříbuzné pěstounské rodiny. Dvě nejmladší děvčátka, která dostali manželé z Rokycan do péče loni v červenci, byla předtím v zařízeních pro děti v Praze a na jihu Čech. Do péče je svěřovaly soudy v Příbrami a Písku. Sociální pracovnice z Rokycan provedly v rodině loni v červenci dvě kontroly, neshledaly žádné problémy, uvedla loni v říjnu vedoucí sociálního a zdravotního odboru městského úřadu Blanka Kohoutová.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1