Už nejde jen o úsporná opatření. Je to kolaps celého podnikání, tvrdí restauratéři | info.cz

Články odjinud

Už nejde jen o úsporná opatření. Je to kolaps celého podnikání, tvrdí restauratéři

Je jen málo odvětví, které epidemie koronaviru decimuje tak výrazně jako gastroprůmysl. České restaurace a hospody hlásí propad tržeb v průměru o 90 procent a obávají se o vlastní budoucnost, majitelé čelí likvidačním podmínkám. „Je to kolaps celého podnikání,“ říká jeden z majitelů gastronomické skupiny Together David Petřík. 

Restaurace jsou už přes týden nařízením vlády uzavřené a tato situace potrvá nejméně do 1. dubna. Restauratéři proto v závěru minulého týdne premiérovi poslali otevřený dopis, ve kterém žádají o pomoc. A to rychle. „Jestli pomoc vlády rychlá nebude, budou naše statutární orgány podle současné legislativy povinny vyhlásit insolvenci,“ píší signatáři dopisu, kteří dohromady zaměstnávají přes 3,5 tisíce lidí. Na vládu takto mimo jiné apelují i šéfkuchaři Zdeněk Pohlreich, Jan Punčochář či Emanuele Ridi.

Otevřený dopis podepsal i David Petřík – spolumajitel gastronomické skupiny Together. „Současná opatření se promítla do našeho byznysu naprosto fatálně,“ popisuje Petřík situaci. „Tady už se nelze bavit o nějakých úsporných opatřeních, ale o totálním kolapsu celého podnikání,“ dodává. „Na recese či poklesy poptávky se firma dokáže připravit redukcí nákladů, ale teď se sektor musí vyrovnat s nárazem do bodu, kdy máme nulový příjem a sto procent nákladů,“ vysvětluje podnikatel hlavní problém restauratérů.

Tržby na nule

Zasažený je celý gastronomický sektor. Podle Igora Třeslína ze společnosti Storyous, která dodává restauracím pokladní systémy, kompletně zavřela většina restaurací. „Z více než tří tisíc podniků, kterým dodáváme pokladní systémy, jich má teď otevřeno pouze 398, čili 13 procent. Tržby se propadly o 92 procent,“ říká výkonný ředitel Storyous. „Současná situace je pro většinu gastro provozoven likvidační, i kdyby trvala jenom jeden měsíc. V gastru totiž operujete s mnohanásobně nižšími maržemi než v jiných odvětvích, a není proto prostor na tvorbu finanční rezervy,” vysvětluje Třeslín.

Čísla potvrzuje i Jiří Štěpánek, provozní ředitel Bageterie Boulevard. „Pokles je významný, celkově je to přibližně osmdesátiprocentní propad oproti minulým obdobím. Polovinu provozoven máme umístěných v obchodních centrech – tedy jsou zavřené, v ostatních probíhá okénkový prodej,“ říká Štěpánek. 

Bageterie Boulevard patří k těm, které chtějí provoz – v rámci zákonných parametrů – i navzdory koronaviru zachovat. Franšízová síť proto uspíšila svůj dlouhodobě plánovaný projekt rozvážkové služby, od něhož si do budoucna slibuje až pětinový podíl na celkových tržbách.

Jak se bude situace vyvíjet dál, závisí zejména na případném prodloužení uzavírky restaurací. „V případě, že délka karantény bude krátká, lze za předpokladu rozsáhlejší státní podpory věřit, že se rychle vrátíme k původní ekonomické výkonnosti. Pokud se prodlouží karanténa o více jak měsíc, nemá řada gastronomických provozů vytvořené dostatečné rezervy pro pokračování činnosti v původním rozsahu,“ míní Štěpánek. 

Až 400 milionů denně

Restaurace totiž přicházejí o dost peněz. Institut oceňování majetku Vysoké školy ekonomické nedávno zpracoval studii, podle které se pohybují tržby českých restaurací kolem 153 miliard korun ročně, měsíčně jde tedy o 12,75 miliardy. Pokud se tržby propadly v průměru o 90 procent, restauratéři takto přijdou o 11,5 miliardy korun měsíčně, přibližně 400 milionů korun denně. A na to ani rezervy z lepších časů konjunktury nestačí. 

„V současné situaci je navíc velmi subjektivní pojem, co je to rezerva. Problém je v tom, že s nulovým příjmem musíme držet 10 firem a kolem 300 zaměstnanců, na to žádné rezervy nemohou stačit dlouho,“ vysvětluje Petřík. „Samozřejmě jsme nejeli na krev a vždy jsme počítali s možnými výpadky a poklesy sezon, ale také jsme jen v minulém roce otevřeli čtyři nové podniky, dva zcela zrekonstruovali a dále jsme investovali do rozvoje,“ vypočítává Petřík.

Gastronomická scéna chce proto pomoc od státu. Ta by měla být podle Petříka rozdělena do dvou etap – v té první, akutní, jde zejména o to, aby stát alespoň částečně proplácel mzdy na zaměstnance a odpustil platby sociálního a zdravotního pojištění.

V rozjezdové fázi, která přijde na řadu po konci epidemie a restriktivních vládních opatřeních, pak bude podle Petříka celý gastrosektor potřebovat dlouhodobější podporu. „A tehdy určitě chceme dát k diskuzi výši DPH pro první dva roky, možné odložení nájmů po dobu měsíců, kdy nemůžou podniky fungovat, a ochranu pro možné porušení nájemních smluv,“ vysvětluje majitel restaurací, jako je Vinohradský parlament, Sia či některé pobočky Potrefené husy.

Samostatnou otázkou pro právníky pak je to, zda by měl stát restauratérům propad jejich tržeb a zisku kompenzovat podle zákona o krizovém řízení. Podle advokátky Petry Dolejšové by stát měl škodu uhradit, nicméně připouští, že jednoduché to nebude. „Podle krizového zákona se má hradit škoda, která je bezprostředně způsobena opatřením v době nouzového stavu. Ale musí se tam dokázat, že ta škoda by jinak nenastala. U obchodů, kde primární škody budou směřovat k ušlému zisku, bude prostor argumentovat, že není jisté, že by tam lidé nakoupili, i kdyby nebylo zavřeno,“ míní advokátka v rozhovoru pro INFO.CZ.

Petřík i proto přiznává, že náhrada škody pro něj nyní není aktuální. „Nemáme zatím zcela přesnou právní analýzu, zda máme šanci se o kompenzace ucházet, a spekulovat nechceme. Tohle je v každém případě běh na dlouhou trať a my potřebujeme řešit aktuální situaci,“ uzavírá Petřík. 

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud