Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Už žádné přešlapy u voleb? Hlasovací lístky by měly být jednostranné

Už žádné přešlapy u voleb? Hlasovací lístky by měly být jednostranné

Volební lístky by měly být v budoucnu vytištěny pro poslanecké a krajské volby jen jednostranně. Oboustranné by s ohledem na počet kandidátů měly zůstat jen lístky pro komunální volby. Navrhlo to ministerstvo vnitra v novele volebních zákonů, kterou v úterý projedná vláda. Novela počítá také s tím, že představitelé okrskových volebních komisí by museli povinně podstoupit školení, což se ale nelíbí některým krajům a organizacím zastupujícím obce.

Ministerstvo změny navrhlo v souvislosti s problémy při loňských sněmovních volbách. Nejvyšší správní soud totiž ve Středočeském kraji přepočítal výsledky hlasování kvůli špatně započítaným přednostním hlasům pro kandidáty ODS. Mandát tak nakonec získal starosta Líbeznic Martin Kupka namísto někdejšího ministra zemědělství Petra Bendla.

Novela předpokládá, že předsedové, místopředsedové a zapisovatelé okrskových volebních komisí budou muset povinně absolvovat školení k zásadám hlasování a k systému zjišťování a zpracování výsledků voleb. Ministerstvo to zdůvodnilo profesionalizací práce komisí. Neúčast na školeních bude postihována snížením odměny absentujícího volebního komisaře o jednu třetinu. Předseda a zapisovatel komise nyní dostávají za jedny volby kolem 2000 korun, řadoví členové 1300 korun.

Změnu kritizovaly kraje, Svaz měst a obcí a Sdružení místních samospráv. Obce a kraje by se musely navíc na pořádání školení podílet, poukazují navíc na nedostatečnou výši odměňování členů komisí. Vnitro počítá s navýšením odměn až o desetinu.

Krajům a obcím se nelíbí ani to, že by volební komisaři o práci v komisi přišli, pokud by se její práce neúčastnili déle než dvě hodiny. Dosavadní lhůta je tříhodinová. Kritiku vzbudila i zaváděná povinnost označovat členy komise jmenovkami s uvedením, kdo je nominoval. Vnitro tím podle předlohy reagovalo na připomínky pozorovatelů OBSE, podle nichž by volební komisaři neměli být pro voliče anonymní.

Jednostranné hlasovací lístky mají zabránit mimo jiné tomu, aby nebyli znevýhodněni adepti na poslance či krajské zastupitele ze zadních pozic kandidátek tím, že dosud byli na druhé straně lístku. Lístky by tak do budoucna měly být na formátu A4, ne A5. V případě sněmovních voleb to zvýší náklady na lístky zhruba na 36 milionů korun oproti stávajícím 17 milionům korun, u krajských voleb z 27 milionů na zhruba 47 milionů korun a u evropských voleb z 23 milionů na zhruba 43 milionů korun, uvedlo vnitro.

Novela navíc počítá s tím, že v případě souběhu více typů voleb budou lístky barevně rozlišeny tak, aby jejich barva odpovídala příslušné hlasovací obálce a snížilo se riziko neplatných hlasů. Podle vnitra to bude znamenat další náklady ve výši 2,5 milionu až 4,5 milionu korun.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1