Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

V Brně vystavili část epopeje, Krnáčová slíbila trvalé řešení

V Brně vystavili část epopeje, Krnáčová slíbila trvalé řešení

Devět největších pláten Slovanské epopeje Alfonse Muchy a sbírku jeho plakátů spojuje výstava, která dnes za účasti premiérů Česka a Slovenska začala na brněnském výstavišti. Pražská primátorka Adriana Krnáčová (ANO) po zahájení řekla, že brzy patrně oznámí překvapivé řešení trvalého umístění celé epopeje.

"O této koncepci budeme informovat příští měsíc a myslím, že to bude překvapení pro Prahu i pana premiéra (Andreje Babiše)," řekla novinářům Krnáčová. "Doufejme, že se nám jednou povede kolekci představit, protože to je obrovské dědictví našeho národa," uvedl Babiš.

"Měli bychom se brzy dozvědět dobrou zprávu, kde bude krásná ucelená expozice všech těchto děl, protože si myslím, že to dílo je tak monumentální, že si takový samostatný prostor zaslouží," doplnil slovenský premiér Peter Pellegrini.

Loni se hovořilo o možnosti, že nová výstavní síň pro epopej bude na Těšnově, radní dokonce rozhodli o vypsání architektonické soutěže na podobu budovy. V uplynulých dekádách politici uvažovali také o řadě dalších lokalit, třeba na Letné, Vítkově, Vyšehradě, Zbraslavi či Petříně, relativně nedávno se mluvilo také o nynějším parku na konci Revoluční ulice v Praze 1.

Brněnská výstava z Muchova díla je zpoplatněnou součástí jinak volně přístupného festivalu Re:publika ke 100. výročí Československa a 90 rokům veletržního areálu. Část epopeje tvořené obřími plátny s historickými náměty zapůjčilo do Brna právě město Praha, které zatím otázku trvalého a důstojného umístění, jaké si Mucha pro epopej přál, nevyřešilo.

Plakáty jsou ze sbírky Nadačního fondu Richarda Fuxy. "Dohromady to unikátním způsobem, poprvé a možná i naposledy, kombinuje dva světy Muchovy tvorby," řekl jeden z organizátorů Jiří Smetana z Veletrhů Brno.

Lidé výstavu najdou v pavilonu H, památkově chráněném objektu, který sice má vzduchotechniku, nikoliv ale klimatizaci. Bylo proto nutné instalovat mobilní klimatizační jednotky a také zvlhčovače vzduchu.

Výstava potrvá do konce roku. V době trvání festivalu Re:publika ji lze zhlédnout za zvýhodněné vstupné 150 korun. Poté cena stoupne na 250 korun. Pořadatelé doporučují termíny rezervovat, prohlídka se kupuje vždy na konkrétní čas, trvá 60 minut.

Největší zájem je zatím o víkendové termíny. "Během týdne potom očekáváme, že hlavně dopoledne bude zájem ze strany škol. Intenzivně komunikujeme také s touroperátory, abychom sem byli schopní dostat zahraniční turisty, kteří jezdí do Prahy a Vídně," řekl Smetana.

Mucha je rodák z Ivančic na Brněnsku. Epopej v letech 1963 až 2011 zdobila zámek v nedalekém Moravském Krumlově. V posledních letech s plátny disponuje Praha. Trvá ovšem spor o vlastnictví epopeje mezi Prahou a příbuzným malíře Johnem Muchou. Malíř spolu s mecenášem Charlesem Cranem věnoval plátna Praze s podmínkou, že je město na vlastní náklady umístí v budově vystavěné k tomuto účelu.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1