Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

V Česku se loni víc vraždilo. Kriminalita ale obecně výrazně klesla

V Česku se loni víc vraždilo. Kriminalita ale obecně výrazně klesla

V Česku loni meziročně klesla kriminalita o 7,3 procenta na 202 303 trestných činů. Klesající trend policisté zaznamenali čtvrtý rok za sebou. Objasněno loni bylo 107 920 trestných činů, což představuje 53,3 procenta případů.

Podle náměstka policejního prezidenta Jaroslava Vilda za poklesem stojí dobrá práce policie, její personální posilování a zlepšování technického vybavení. "Určitě za to může i ekonomická situace v republice," řekl Vild. Kriminalita poklesla ve všech krajích kromě Plzeňského a Karlovarského. Mírný nárůst na západě Čech by mohl podle něj souviset s příhraničními tržnicemi, kde je drogová kriminalita. "Můžeme se to domnívat, chtěl bych však podotknout, že ten nárůst byl skutečně minimální v řádech několika desítek případů," uvedl Vild.

Objasněnost zůstala na stejné úrovni jako vloni. Podle Vilda to je dobrý ukazatel, jelikož byl počet trestných činů nižší. Pouze čtvrtinu trestných činů vyřešili policisté v Praze. Naopak ve Zlínském Jihočeském, Karlovarském, Ústeckém a Královéhradeckém kraji objasněnost překročila 60 procent. Podle Vilda je to způsobeno tím, že je hlavní město specifické. "Je to otázka místní znalosti policistů, je tu větší fluktuace policistů, je to možná menší zkušenost policistů. Těch faktorů je skutečně mnoho a je to způsobené výsadním postavením Prahy v rámci republiky," uvedl Vild.

Při trestné činnosti loni vznikly škody za zhruba 20,3 miliardy, což byl meziroční pokles o 4,4 miliardy korun. Policisté zajistili pachatelům trestné činnosti majetek za 5,4 miliardy korun. Proti roku 2016 to byl pokles, tehdy však policie zločincům zabavila nejvíc majetku v novodobé historii za téměř deset miliard.

Policisté loni nejčastěji vyšetřovali majetkové trestné činy, kterých bylo přes 108.000. Meziročně jejich počet klesl o více než 9500, loni se snížil počet krádeží i vloupání. Hospodářských trestných činů loni bylo přes 26.000 a násilných činů téměř 13.700. I v těchto kategoriích počet činů proti roku 2016 poklesl.

V loňském roce se v Česku stalo 146 vražd, což byl proti roku 2016 nárůst o deset. Podle ředitele tuzemské kriminální policie Michala Foita přes polovinu vražd loni tvořily případy, které byly motivovány osobními vztahy. Dodal, že za posledních šest let se stalo 967 vražd, a kriminalistům se nepodařilo vyřešit 24 případů.

Počet nejbrutálnějších trestných činů byl loni druhý nejnižší od roku 1991, kdy se jich stalo 107. Lepší situace byla pouze předloni, kdy se stalo 136 vražd. Nejvíce vražd bylo naopak v roce 1998, kdy se jich stalo 313.

Kromě vražd mírně zrostl počet mravnostních trestných činů o 122 na 2363. Podle Foita je to způsobené tím, že policie zvýšila aktivitu v oblasti kyberkriminality. "Největší nárůst je v oblasti porna a dětského porna, protože tyto trestné činy policie v podstatě vyhledává," dodal Foit.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1