Články odjinud

V Česku ubývá mezilidské důvěry, klesla i míra tolerance k menšinám, tvrdí průzkum

V Česku ubývá mezilidské důvěry, klesla i míra tolerance k menšinám, tvrdí průzkum

Vzájemné důvěry mezi lidmi v Česku ubývá, klesla také míra tolerance k některým menšinám, zejména muslimům a imigrantům obecně. Vyplývá to z posledního sběru dat v dlouholetém průzkumu Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity (FSS MU).

Lidé ve své blízkosti dlouhodobě nechtějí alkoholiky, narkomany ani Romy. V posledních letech pak výrazně klesla tolerance vůči etnickým a náboženským menšinám. Zatímco v roce 1991 nechtělo muslima za souseda zhruba 20 procent lidí, v roce 2017 už 58 procent.

Podobný vývoj zaznamenali odborníci u imigrantů a zahraničních dělníků. Zlepšení se dočkali pouze homosexuálové, které česká společnost přijímá lépe. Sousedit by s nimi v roce 2017 přesto nechtěl každý pátý Čech.

„Česká společnost byla během několika generací velmi rychle zbavena zkušenosti s jinakostí, zejména etnickou a náboženskou. Přesto se v devadesátých letech podařilo tyto odmítavé postoje mírně snižovat a trend byl nastartován veskrze pozitivním směrem. Teprve v roce 2008 a zejména v poslední vlně výzkumu vidíme změnu,“ uvedl sociolog Petr Fučík. Na vině je podle něj migrační krize a islamistický terorismus.

Podle studie si Češi také méně důvěřují mezi sebou. Na otázku, zda je možné lidem důvěřovat, kladně odpovědělo jen 23 procent oslovených, což je nejméně za celou dobu výzkumu. Značně nižší podíl je to i ve srovnání se západními demokraciemi, kde se míra takzvané interpersonální důvěry pohybuje kolem 40 procent.

Vedoucí Ústavu populačních studií FSS MU Ladislav Rabušic tyto výsledky považuje za alarmující. Interpersonální důvěra je podle něj důležitá z hlediska demokratického fungování i sociálního kapitálu, který je zase stěžejní pro ekonomickou prosperitu dané společnosti.

Dlouhodobě vědci zkoumají rovněž důvěru lidí v instituce. Výrazný pokles důvěry je v posledním průzkumu znát u médií obecně. Podobně na tom jsou i mezinárodní organizace jako Evropská unie a OSN, kterým lidé nejvíce důvěřovali v roce 1999 a od té doby důvěra klesala. Zvláště mezi lety 2008 a 2017 poklesla razantně. Vzrostla naopak důvěra v armádu, policii a právní systému.

„Do přehledu jsme zařadili instituce, které kladou důraz na diskusi a prezentaci různých názorů na jedné straně a na druhé straně naopak ty, které symbolizují řád a pořádek,“ uvedl politolog Roman Chytilek. Při interpretaci výsledků se podle něj nabízí spojení s migrační krizí, protože zatímco jeden typ institucí bývá spojován s jejím prohlubováním, druhý může být vnímán jako ten, který před ní poskytuje ochranu.

Důvěrou se výzkumníci zabývali i v případě konspiračních teorií nebo demokratického uspořádání a podle Chytilka byly výsledky překvapivé. S tvrzením, že oficiální tvrzení velmi často zakrývá pravdu, vyslovilo souhlas až 41 procent respondentů. Více inklinují ke konspiračním teoriím senioři a lidé s nižším vzděláním.

Důvěra v konspirace se však podle Chytilka liší i podle voličských preferencí. Na větší důvěru v konspirační teorie vědci přišli u voličů SPD, KSČM a ANO, naopak výrazně méně jim věřili voliči KDU-ČSL a TOP 09.

Z hlediska důvěry v politické uspořádání i přes veškeré negativní jevy zvítězila demokracie. Počet lidí, kteří věří v demokracii, se navíc od roku 2008 výrazně zvýšil. Důvodem může být ekonomická prosperita. Lidé podle Chytilka mohou mít také pocit, že názorové spektrum, které je v parlamentu zastupuje, je dostatečně rozmanité.

Čísla pocházejí ze série opakovaných výzkumů, které se v ČR konaly v rámci evropského srovnávacího projektu European Values Study. Výzkum se opakuje přibližně po devíti letech a získané údaje tak utvářejí časové řady. Badatelům umožňují zjistit, jak se vyvíjejí určité hodnotové preference a postoje v ČR.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud