Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

V Česku ubývá mezilidské důvěry, klesla i míra tolerance k menšinám, tvrdí průzkum

V Česku ubývá mezilidské důvěry, klesla i míra tolerance k menšinám, tvrdí průzkum

Vzájemné důvěry mezi lidmi v Česku ubývá, klesla také míra tolerance k některým menšinám, zejména muslimům a imigrantům obecně. Vyplývá to z posledního sběru dat v dlouholetém průzkumu Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity (FSS MU).

Lidé ve své blízkosti dlouhodobě nechtějí alkoholiky, narkomany ani Romy. V posledních letech pak výrazně klesla tolerance vůči etnickým a náboženským menšinám. Zatímco v roce 1991 nechtělo muslima za souseda zhruba 20 procent lidí, v roce 2017 už 58 procent.

Podobný vývoj zaznamenali odborníci u imigrantů a zahraničních dělníků. Zlepšení se dočkali pouze homosexuálové, které česká společnost přijímá lépe. Sousedit by s nimi v roce 2017 přesto nechtěl každý pátý Čech.

„Česká společnost byla během několika generací velmi rychle zbavena zkušenosti s jinakostí, zejména etnickou a náboženskou. Přesto se v devadesátých letech podařilo tyto odmítavé postoje mírně snižovat a trend byl nastartován veskrze pozitivním směrem. Teprve v roce 2008 a zejména v poslední vlně výzkumu vidíme změnu,“ uvedl sociolog Petr Fučík. Na vině je podle něj migrační krize a islamistický terorismus.

Podle studie si Češi také méně důvěřují mezi sebou. Na otázku, zda je možné lidem důvěřovat, kladně odpovědělo jen 23 procent oslovených, což je nejméně za celou dobu výzkumu. Značně nižší podíl je to i ve srovnání se západními demokraciemi, kde se míra takzvané interpersonální důvěry pohybuje kolem 40 procent.

Vedoucí Ústavu populačních studií FSS MU Ladislav Rabušic tyto výsledky považuje za alarmující. Interpersonální důvěra je podle něj důležitá z hlediska demokratického fungování i sociálního kapitálu, který je zase stěžejní pro ekonomickou prosperitu dané společnosti.

Dlouhodobě vědci zkoumají rovněž důvěru lidí v instituce. Výrazný pokles důvěry je v posledním průzkumu znát u médií obecně. Podobně na tom jsou i mezinárodní organizace jako Evropská unie a OSN, kterým lidé nejvíce důvěřovali v roce 1999 a od té doby důvěra klesala. Zvláště mezi lety 2008 a 2017 poklesla razantně. Vzrostla naopak důvěra v armádu, policii a právní systému.

„Do přehledu jsme zařadili instituce, které kladou důraz na diskusi a prezentaci různých názorů na jedné straně a na druhé straně naopak ty, které symbolizují řád a pořádek,“ uvedl politolog Roman Chytilek. Při interpretaci výsledků se podle něj nabízí spojení s migrační krizí, protože zatímco jeden typ institucí bývá spojován s jejím prohlubováním, druhý může být vnímán jako ten, který před ní poskytuje ochranu.

Důvěrou se výzkumníci zabývali i v případě konspiračních teorií nebo demokratického uspořádání a podle Chytilka byly výsledky překvapivé. S tvrzením, že oficiální tvrzení velmi často zakrývá pravdu, vyslovilo souhlas až 41 procent respondentů. Více inklinují ke konspiračním teoriím senioři a lidé s nižším vzděláním.

Důvěra v konspirace se však podle Chytilka liší i podle voličských preferencí. Na větší důvěru v konspirační teorie vědci přišli u voličů SPD, KSČM a ANO, naopak výrazně méně jim věřili voliči KDU-ČSL a TOP 09.

Z hlediska důvěry v politické uspořádání i přes veškeré negativní jevy zvítězila demokracie. Počet lidí, kteří věří v demokracii, se navíc od roku 2008 výrazně zvýšil. Důvodem může být ekonomická prosperita. Lidé podle Chytilka mohou mít také pocit, že názorové spektrum, které je v parlamentu zastupuje, je dostatečně rozmanité.

Čísla pocházejí ze série opakovaných výzkumů, které se v ČR konaly v rámci evropského srovnávacího projektu European Values Study. Výzkum se opakuje přibližně po devíti letech a získané údaje tak utvářejí časové řady. Badatelům umožňují zjistit, jak se vyvíjejí určité hodnotové preference a postoje v ČR.

 

Šokující zjištění vědců: Pokud nejíte sladké, ohrožujete vlastní zdraví

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Výzkum profesora Macieje Banacha z Lodžské univerzity ukazuje, že dieta chudá na sacharidy představuje v dlouhodobé perspektivě riziko pro zdraví. Tým vědců sledoval 11 let více než 24.000 dobrovolníků, mužů i žen. Všichni drželi dietu, ale nikoli stejnou. Když vědci zjistili jejich zdravotní stav, životní styl a výživu, srovnávali rizika předčasné smrti.

Link

Účastníkům studie, kteří nejedli sacharidy, hrozilo o 32 procent vyšší nebezpečí, že zemřou o šest let dříve, než ti, jejichž strava obsahovala hodně sacharidů. Riziko, že člověk podlehne kardiovaskulární chorobě, vzrostlo o 50 procent, jestliže dotyčná osoba konzumovala málo sacharidů či dokonce žádné. U rakoviny bylo riziko o 30 procent vyšší.

Studie také ukázala, že osobám s normální váhou, které se rozhodly držet takovou dietu, hrozilo větší riziko předčasného úmrtí než lidem obézním. Výsledky se potvrdily i poté, co bylo přihlédnuto ke konzumaci alkoholu, kouření, fyzické aktivitě či chorobám jako je vysoký krevní tlak.

Podle autorů studie nejsou tyto výsledky spojeny jen s nízkým přísunem sacharidů. Souvisejí zřejmě i se zvýšenou konzumací proteinů a tuků. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) nadměrná konzumace červeného masa a uzenin bohatých na cholesterol a nasycené tuky přispívá ke vzniku některých druhů rakoviny, zejména střev a konečníku. Tyto látky mají rovněž na svědomí kardiovaskulární choroby. Navíc může hrát roli i snížená konzumace minerálních látek a vitamínů.

Link

Francouzská Národní agentura pro bezpečnost potravin (ANSES) varuje před "klinickými, biologickými a psychickými dopady" spojenými s odtučňovacími dietami. Vzhledem k nedostatku některých živin mohou nastat problémy s kostmi či s metabolismem. V dlouhodobé perspektivě tyto diety vedou k bludnému kruhu, kdy člověk znovu nabere shozené kilogramy.

Jestliže jsou diety chudé na sacharidy v krátkodobé perspektivě účinné, jsou dlouhodobě riskantní a neměly by být doporučovány, varuje profesor Banach. Je totiž důležité nevynechávat jeden druh potravy. Sacharidy, proteiny a tuky jsou pro stravování nezbytné. Podle nutričních poradců je výživová potřeba člověka pokryta, jestliže se strava skládá z asi 50 procent sacharidů, 20 procent proteinů a 30 procent tuků.

-1