Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

V Dukovanech skončila odstávka čtvrtého bloku. Elektrárna jela na poloviční výkon několik měsíců

V Dukovanech skončila odstávka čtvrtého bloku. Elektrárna jela na poloviční výkon několik měsíců

V Jaderné elektrárně Dukovany v noci na dnešek skončila plánovaná odstávka čtvrtého bloku, která trvala 120 dní. Dodávky proudu byly obnoveny 57 minut po půlnoci, kdy byl připojen první generátor. Druhý generátor energetici připojili v 04:00. ČTK to řekl mluvčí elektrárny Jiří Bezděk. Výroba elektřiny Dukovan byla od 14. července poloviční, protože od té doby podle plánu v elektrárně stojí i její třetí blok. Znovu zprovozněn bude koncem října.

Firma ČEZ potřebuje na oba tyto bloky do konce roku získat nové povolení provozu. Dukovany s celkovým instalovaným výkonem 2040 megawattů pokrývají pětinu celkové spotřeby elektrické energie v ČR.

V reaktoru čtvrtého bloku byla řízená štěpná řetězová reakce spuštěna ve středu, po několikadenním ověřování a testování zařízení. „Naplno by se měl čtvrtý dukovanský blok rozjet v pondělí,“ uvedl mluvčí elektrárny.

„Náběhem čtvrtého bloku jsme se výrazně přiblížili k ukončení velmi náročného období několikaměsíčních odstávek, spojených s přípravami elektrárny na další dlouhodobý provoz,“ uvedl v tiskové zprávě ředitel divize jaderná energetika Bohdan Zronek.

Ve čtvrtém bloku museli energetici během odstávky kromě výměny pětiny jaderného paliva na čerstvé zvládnout 55 významných technických akcí. Mezi ně kupříkladu patřila kontrola tlakové nádoby reaktoru, výměna potrubních tras záložních napájecích čerpadel a modernizace systému kontroly a řízení centrální čerpací stanice společné pro oba odstavené bloky. Klíčové byly rozsáhlé kontroly zařízení, jejichž výsledky budou součástí žádosti o nové povolení provozu bloku.

Pro zbylé dva dukovanské bloky už nová povolení k provozu Státní úřad pro jadernou bezpečnost (SÚJB) vydal, pro blok číslo jedna loni v březnu a letos v červnu pro druhý blok. Obě tato povolení jsou platná na dobu neurčitou. Dukovanský blok číslo jedna byl uveden do provozu v roce 1985 a poslední čtvrtý blok Dukovan v červenci 1987.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1