Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

V kebabu byl jed, zůstávám věren vepřovému. Komunista Ondráček mystifikoval o otravě v bistru

V kebabu byl jed, zůstávám věren vepřovému. Komunista Ondráček mystifikoval o otravě v bistru

Do debaty o šesti desítkách přiotrávených lidí, kteří museli do nemocnice poté, co si v jednom z královehradeckých bister dali jídlo, se zapojil také komunistický poslanec Zdeněk Ondráček. Bez důkazů na svém facebooku napsal, že v „kebabu byl jed“ a naznačoval, že za tím někdo stojí. Později informace korigoval.

„Co myslíte, kde se kebab, tedy ten polotovar vyrobil a kdo tam ten jed dal a proč???. Odpověď se nabízí, ale případem se určitě bude zabývat Policie ČR. Vyčkejme tedy na jejich závěry. Do té doby si kebab určitě nedám. I nadále zůstávám věren vepřovému. Taková krkovice na roštu a k tomu vychlazená dvanácka...“ zveřejnil Ondráček na svém facebooku. 

Zdeněk Ondráček o otravě v HK

Poslanec se při objasňování své teorie odkazoval na tvrzení náměstka Fakultní nemocnice Hradec Králové Zdeňka Tušla, který řekl, že v jídle byl pravděpodobně nějaký toxin. Ondráček si však tuto informaci špatně vyložil. Jak vysvětlil Tušl pro server iDnes.cz, toxin je sice jed, ale produkuje ho bakterie. Není tedy do jídla nikým nastražen.

U několika přiotrávených lidí už se zjistilo, že mají problémy způsobené zlatým stafylokokem. „Stačí malá dávka toxinu a tělo na to reaguje průjmem, zvracením a dalšími problémy. Nikdo v ohrožení života není,“ ujistil Tušl pro ČTK. 

Za otravou tak spíše stojí špatná hygiena než záměrná otrava. To nepřímo potvrdil i Tušl. „Nikdo zatím neví, jestli se to tam pomnožilo z masa, že bylo maso špatně upečené, nebo jestli byl příčinou dresink,“ řekl pro iDnes.cz. Poslanec Ondráček později svůj facebookový status smazal a nahradil ho tvrzením o tom, že ho mystifikovala média. Že by se dopustil chyby nebo zkratkovitých závěrů, neuznal.

Hygienci už bistro Maxim v centru Hradce Králové, kde se lidé přiotrávili, zavřeli. „Při kontrole jsme odebrali vzorky pokrmů, které jsou nyní v laboratořích, budou se hledat bakterie, ale i bakteriální toxiny, které byly velice pravděpodobně příčinou zdravotních obtíží. Výsledky můžeme očekávat v řádu dní. Zároveň byli i zaměstnanci bistra odesláni k lékařskému vyšetření,“ řekla ČTK mluvčí krajských hygieniků Veronika Krejčí. 

Lékaři hradecké fakultní nemocnice ošetřili dohromady 57 lidí s potížemi, většina z nich už je doma. Případem se zabývají i policisté.

 

 


 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1