Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Ve dvou kamionech se po D5 vezlo 35 migrantů. Rumunské šoféry teď soud poslal do vazby

Ve dvou kamionech se po D5 vezlo 35 migrantů. Rumunské šoféry teď soud poslal do vazby

Okresní soud v Tachově a Okresní soud Plzeň-jih dnes poslaly do vazby rumunské řidiče a jejich spolujezdce ze dvou kamionů s migranty, které zadržela v pátek policie na Tachovsku a na Plzeňsku. Jednání obou soudů trvalo několik hodin, protáhlo se mimo jiné kvůli tlumočení pro zadržené řidiče a spolujezdce. Dva kamiony, ve kterých nelegálně cestovalo 35 cizinců, zadrželi policisté v pátek večer na dálnici D5 u Ostrova u Stříbra na Tachovsku a za Plzní nedaleko obce Šlovice ve směru na Rozvadov.

„Po provedeném vazebním zasedání a informacích, které byly obsažené v policejním spise, jsem dospěla k závěru, že vazební důvody u obou obviněných jsou dány,“ řekla soudkyně tachovského soudu Michaela Řezníčková. Vazbu na oba cizince uvalila ze všech tří zákonných důvodů - tedy z obavy, že by se obvinění mohli vyhýbat hrozícímu trestu, skrývat se nebo uprchnout na neznámé místo, že by mohli ovlivňovat vyšetřování i z obavy, že by mohli v trestné činnosti pokračovat. Ze stejných důvodů uvalil vazbu na další dva zadržené muže i plzeňský soudce Josef Miller.

Cizinci jsou stíháni za organizování a umožnění nedovoleného překročení státní hranice. Za to jim hrozí až pětileté tresty, dodala Řezníčková. Další podrobnosti o případu s ohledem na vyšetřování nesdělila. Dva kamiony s migranty směřovaly k přechodu do Německa. Policie je všechny obvinila z organizování a umožnění nedovoleného překročení státní hranice.

Mezi 35 migranty bylo 11 dětí. Případem se zabývá cizinecká policie. Žádné další podrobnosti o skupině, zemi původu, popisu cesty či dalšího postupu české strany zatím neposkytla.

Soudy v Plzeňském kraji se už v minulosti zabývaly cizinci, kteří převáželi migranty. Plzeňský krajský soud v roce 2016 zpřísnil trest dvěma maďarským převaděčům. V jejich kamionu našla policie v létě 2015 na dálnici D5 u Ostrova u Stříbra 76 běženců z Pákistánu a Afghánistánu. Padesátiletému Zoltánovi Kapineczovi a osmatřicetiletému Menyhértu Sásovi v březnu 2016 vyměřil tachovský okresní soud 18 měsíců vězení. Krajský soud pak trest zrušil a odsoudil oba muže na tři roky a k vyhoštění z ČR na osm let.

Česká republika není podle zprávy cizinecké policie hlavní tranzitní ani cílovou zemí pro migrující cizince. Podle meziročního srovnání loni ubylo tranzitních nelegálních migrantů oproti roku 2016 o dvě třetiny. Cizinecká policie zadržela v roce 2017 celkem 172 tranzitních migrantů, o rok dříve jich bylo 511 a při vrcholu migrační krize v roce 2015 jich bylo 2294. Nejčastěji jsou to občané Afghánistánu, Sýrie a Iráku.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1