Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Vejce jsou nové máslo. Do Vánoc podle odborníků výrazně zdraží, můžou stát i víc než 5 korun za kus

Vejce jsou nové máslo. Do Vánoc podle odborníků výrazně zdraží, můžou stát i víc než 5 korun za kus

Vejce v obchodech letos zdražují. Podle údajů Českého statistického úřadu nyní jedno stojí 3,6 koruny, na začátku roku bylo o dvacetník levnější. Podle předsedkyně Českomoravské drůbežářské unie Gabriely Dlouhé může cena vzrůst i na více než pět korun, zvlášť před Vánocemi. Na vině je podle ní nedostatek nosnic v Evropské unii, které byly kvůli aféře s insekticidem fipronilem odstavené nebo vybité.

„Cena vajec v Evropě jde výrazně nahoru a dá se tedy předpokládat, že cena vajec v ČR bude také vyšší. V Evropě se kvůli fipronilu snížil stav nosnic a produkce, od čehož se odvíjí právě cena. Samozřejmě toho využívají hlavně obchodní řetězce. Dosud byla v ČR výroba vajec na úrovni rentability a postupně se dostává na výrobní náklady," sdělila ČTK Dlouhá. Výrazně zdražují například Německo nebo Polsko.

Tlak na cenu potvrzuje i ministerstvo zemědělství, podle kterého ale není přesný odhad budoucích cen možný. „Aktuální zprávy, které má ministerstvo k dispozici, potvrzují určité omezení nabídky vajec na evropském trhu. Takové omezení vede skutečně k tlaku na růst cen. Objem snížení celoevropské nabídky dosud nebyl kvantifikován a nelze tak vyčíslit ani vazbu zvýšení cen na opatření plynoucí z fipronilové kauzy," sdělila ČTK mluvčí úřadu Markéta Ježková. Obnova produkce vajec však podle ní nebude v řádu týdnů, ale měsíců.

Česká republika na začátku září rozšířila povinné kontroly dovezených vajec a vaječných výrobků na insekticid fipronil ze všech členských států Evropské unie. Dříve museli dovozci testovat pouze vejce z Nizozemska a Belgie. Do obdržení výsledků osvědčujících nezávadnost nesmí obchodníci uvolnit vejce na trh. Za nedodržení nové povinnosti hrozí až dvoumilionová pokuta.

Skandál s jedem ve vejcích vypukl v srpnu, kdy se na trhu v Belgii, Nizozemsku a Německu objevily miliony vajec obsahujících fipronil. Podle Dlouhé mohly být odstaveny miliony nosnic, přesné údaje ale jednotlivé státy nezveřejňují.

Fipronil je látka, která bývá součástí přípravků proti blechám, vším a klíšťatům. Nesmí se však podávat zvířatům, jejichž maso konzumují lidé. Světová zdravotnická organizace (WHO) považuje preparát za mírně toxický.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1