Většině ministerstev by měly příští rok stoupnout výdaje, s největším nárůstem počítá MPSV | info.cz

Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Většině ministerstev by měly příští rok stoupnout výdaje, s největším nárůstem počítá MPSV

Většině ministerstev by měly příští rok stoupnout výdaje, s největším nárůstem počítá MPSV

Většina úřadů a ministerstev by měla mít příští rok na výdaje více peněz. Počítá s tím první návrh státního rozpočtu na příští rok. Největší růst, o 41,4 miliardy Kč, je u ministerstva práce a sociálních věcí, následuje ministerstvo školství s růstem o 28,6 miliardy Kč. Naopak největší pokles v absolutní částce je u ministerstva zdravotnictví, a to o 1,4 miliardy korun.

V údajích jsou započteny peníze z fondů EU a dalších finančních mechanismů, jako jsou například tzv. norské fondy. Příští rok by měly činit 82,6 miliardy korun.

Celkové výdaje rozpočtu by tak příští rok měly včetně peněz z EU a dalších finančních mechanismů stoupnout meziročně o 117,1 miliardy na 1,482 bilionu korun. Celkové příjmy státního rozpočtu na příští rok naplánovalo ministerstvo financí na 1,432 bilionu korun. Schodek rozpočtu by tak měl být 50 miliard korun. Rozpočet přitom počítá s růstem důchodů, platů učitelů, vyššími investicemi nebo více penězi pro vysoké školy.

 

Volby 2018

Senátní volby 2018

Termín senátních voleb Kandidáti do Senátu Voličský průkaz

Komunální volby 2018

Termín komunálních voleb Jak volit do zastupitelstva

V rámci voleb do Senátu není třeba volební lístek nijak upravovat, stačí lístek s vybraným kandidátem vložit do příslušné obálky a vhodit do volební urny. Volby do zastupitelstev fungují jinak, je možné udílet preferenční hlasy. Všechny kandidující subjekty jsou na jednom velkém hlasovacím lístku.

Základní shrnutí informací pro VOLBY 2018 -  Senátní i komunální >>>

Čekají nás teploty nad 40 stupňů, oteplování nejde zastavit, varuje klimatolog z Matfyzu

Vlna veder, která zasáhla v posledních dnech Českou republiku, je důkazem, že klimatická změna dorazila i k nám. Peter Huszár z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy tvrdí, že oteplování lze zastavit jen drastickým snížením emisí. I kdyby se to ale podařilo, nepůjde to hned. Huszár zároveň předpovídá, že pokud nastavený trend bude pokračovat, budeme se stále častěji setkávat s extrémními projevy počasí, a teploty nad 40 stupňů už ani v Česku nebudou výjimkou. Jak nebezpečné je sucho? Proč je ve střední Evropě aktuálně takové vedro? A proč mají lidé dojem, že přicházíme o jaro a podzim? Podívejte se na rozhovor.