Více než čtvrtstoletí od rozdělení: Slovenské zdravotnictví zaostává za Českem, ukázal průzkum | info.cz

Články odjinud

Více než čtvrtstoletí od rozdělení: Slovenské zdravotnictví zaostává za Českem, ukázal průzkum

Bývalý slovenský prezident Andrej Kiska při své loňské návštěvě Česka vyprávěl studentům na právech historku, že když v předvolební kampani padal únavou, podržely jej fotografie čtyř dětí, které měl připevněné na palubní desce. Jejich mámy vážně onemocněly a o ně se neměl kdo starat. Nebo naopak samotné dítě poškodil zdravotní systém tím, že se pozdě dostalo k péči. „Pro jedno z dětí matka zoufale sháněla léčbu rakoviny, ale mohlo se k ní dostat nejdřív za půl roku. Češi, buďte rádi za své zdravotnictví, ani nevíte, co máte,“ konstatoval Kiska. A průzkum, který má INFO.cz k dispozici, to potvrzuje: slovenské zdravotnictví zaostává za českým, ač u sousedů je z větší části zdravotní péče v rukou soukromého kapitálu.

Tak například jen třiadvacet procent ředitelů slovenských nemocnic si myslí, že hospodaření tamních nemocnic je efektivní, kdežto v Česku je jich jednou tolik. A zatímco u nás míní přes devadesát procent šéfů špitálů, že naše zdravotnictví je dlouhodobě kvalitní, u sousedů je jich jen pětasedmdesát procent.

Vyplývá to z velkého srovnávacího průzkumu HealthCare Institutu, který vyšel na sklonku roku. „To je dobrá zpráva, že si tři čtvrtiny slovenských ředitelů myslí, že náš systém zdravotní péče je kvalitní. Zlá zpráva je, že v Česku si to myslí téměř všichni ředitelé nemocnic,“ komentoval výsledky Igor Pramuk, viceprezident Asociace nemocnic Slovenska. „Je třeba s tím začít ihned něco dělat, pokud si jen 23 procent ředitelů myslí, že nemocnice funguje efektivně. Pokud by se něco takového ukázalo v jiném než zdravotnickém sektoru, tak se okamžitě začnou dít radikální transformace, jen tady se jich bojíme,“ říká k tomu Martin Kultan, ředitel zdravotní pojišťovny Dôvera.   

„Průzkum probíhal v průběhu loňského roku a osloveno bylo 100 nemocnic s akutními lůžky na Slovensku a 154 nemocnic v Česku. V Česku se Barometr zdravotnictví konal už pojedenácté, na Slovensku proběhl podruhé,“ upřesňuje organizátor a autor výzkumu Daniel Vavřina. Cílem sondy je podle něj zjistit klíčové aktuální problémy nemocničního zdravotnictví v obou zemích a porovnat je v časové řadě. A byť mnohá srovnání mezi Českem a Slovenskem vycházejí jasně ve prospěch Česka a co hůř: i meziroční srovnání samotných slovenských manažerů nemocnic jsou nyní horší než o rok dříve, Vavřina mluví diplomaticky. „Podstatné je, že si to ti ředitelé nemocnic uvědomují a mohou podle toho začít jednat,“ řekl INFO.cz.

Slovensko touží po investicích do moderních přístrojů

A data jsou to zajímavá. Například z nich dále vyplynulo, že prakticky sto procent šéfů slovenských nemocnic cítí rezervy v oblasti investic do kvality zdravotní péče, kdežto u nás je vnímá jako podstatné jen tři čtvrtiny šéfů. Jinými slovy: slovenští lékaři vědí, že nutně potřebují nové přístroje, zatímco české manažery taková potřeba už tolik nepálí.

„Kapitálové investice jsou na Slovensku od roku 2017 stabilní, a to v roce 2017 a 2018 každoročně shodně ve výši 70 milionů eur, v roce 2019 až 100 milionů eur. Ministerstvo je poskytlo na obnovu techniky, budov či IT systémů. Tyto zdroje byly vyčleněné díky úsporám v projektu Hodnota za peníze a jsou určené poskytovatelům péče tak, že i v letech 2020 a 2021 se z nich bude čerpat. Jde o dodávky těžké techniky, jako jsou lineární urychlovače, magnetická rezonance či přestavby – Fakultní nemocnice Banská Bystrica či Univerzitní nemocnice Martin, nebo obnova běžných přístrojů,“ komentoval to Martin Smatana, generální ředitel Institutu zdravotní politiky Ministerstva zdravotnictví Slovenské republiky.

U nás už podobná obnova přístrojů především z fondů EU proběhla před více než deseti lety, kdy se za exministra Tomáše Julínka podařilo mimo jiné dovybavit moderními přístroji především onkologická centra. Nejde však jen o pocity a zkušenosti šéfů nemocnic – i na tvrdých datech je znát, že Česko je co do zdravotní péče před Slovenskem. U sousedů mají pacienti například k dispozici jen tři nonstop lékárny v celé zemi, u nás je jich deset. Přitom země dává do zdravotnictví stejné procento veřejných peněz v přepočtu na hlavu jako Česko: aktuálně 7,1 procent HDP.

Slovensko navíc zaostává i za svými dalšími sousedy – Maďarskem a Polskem, jak ukazuje i další analýza vypracovaná společným úsilím odborníků slovenského ministerstva financí a zdravotnictví. Země má kvůli tomu vyšší počet úmrtí na 100 000 obyvatel, jimž by bylo možné zabránit lepší péčí. „Průměrná délka hospitalizace je o 20 procent delší a počet hospitalizací o téměř 10 procent vyšší než v zemích západní Evropy. Oproti tomu máme dvou a půl násobně vyšší míru odvratitelných úmrtí, tedy horší výsledky léčby,“ posteskl si nad výsledky Martin Smatana.

Slovenská média také poměrně často popisují příklady zanedbání péče, jako je například smrt pacientky na chodbě nemocnice. Takto zemřela loni v nemocnici v Levicích žena, kterou tu nechali zdravotníci ležet po operaci týden na chodbě jen tak. 

Lidé umírají zbytečně, kvůli horší péči

„Ani přesto výsledky slovenského zdravotnictví neodpovídají výdajům. Na Slovensku je až 168 úmrtí na 100 tisíc obyvatel ročně, které se nemusely stát, kdyby byla péče lepší a efektivnější. V ostatních zemích V4 je takových případů jen 145 na 100 000 obyvatel,“ uvedli analytici slovenského ministerstva zdravotnictví a financí, kteří si nechali vypracovat vlastní porovnávací zprávu na základě statistik a tvrdých dat. Slovensko zaostává za svými sousedy i v délce života, dodali.

Není to nic neobvyklého – když například před několika lety Polsko zbrzdilo příliv inovativních léků do země, protože jsou příliš nákladné, a ty se tak k pacientům dostávaly později než v jiných zemích, mělo to během čtyř let poměrně výrazný vliv na délku života pacientů. Podle analýzy je horší výkonnost slovenského zdravotnictví způsobena také neefektivním přidělováním finančních prostředků. Ve srovnání s ostatními zeměmi má Slovensko vysoké výdaje na drogy, diagnostiku a kontroly odborníků. Naopak, málo peněz jde například na dlouhodobé léčení a prevenci.

Ředitelé slovenských nemocnic významně pociťují nedostatek zdravotního personálu. „Oproti roku 2018 (3 %) cítí tento problém jako palčivý o tři procenta více ředitelů. Nedostatek personálu potvrdilo 33 % ředitelů. Více než polovina (58 %) jich přitom postrádá pomocný zdravotní personál. Pokud jde o zdravotní sestry, na Slovensku s jejich nedostatkem bojuje 78 % ředitelů, u lékařů je toto procento nepatrně nižší (75 %),“ říká výzkum. V číslech to znamená, že aktuálně na Slovensku chybí například skoro čtyři tisíce sester. V Česku s nedostatkem personálu nemocnice bojují také, ale v o něco málo menší míře.

Může za zaostávání Slovenska soukromý kapitál?

Svůj úhel pohledu a vysvětlení situace, v jaké se slovenské zdravotnictví ocitlo a proč zaostalo za Českem, mají odboráři. A vysvětlují si výsledek průzkumu a problémy země podobně, jako jsou zvyklé i odbory v Česku – vstupem soukromého kapitálu do tak výsostného území, jakým planeta bílých plášťů je.

„Analýzou slovenských problémů se Česko může vyvarovat stejných chyb s vážnými následky, jaké se odehrály u nás, a které se jen velmi těžce napravují. V našem zdravotnictví nadprůměrně vydělávají soukromé firmy, často s napojením na politiku, a jejich majitelé jsou se slovenským zdravotnictvím spokojení, dokonce volají po ještě větší privatizaci. Od takzvaných reforem, které umožnily vstup různých firem do zdravotnictví, je dnes 80 procent slovenského zdravotnictví v soukromých rukou; jeho rozpočet přitom stoupl na troj a půl násobek," říká Peter Visolajský, předseda Lékařského odborového sdružení Slovenska.

Jako obvykle, pravda je někde mezi. I u nás lékařské odbory varovaly před vstupem soukromého kapitálu do zdravotnictví, a jak ukazují příklady Petra Kellnera, který právě dokončuje vývoj léku na rakovinu prostaty, nebo Agelu, za nímž stojí Tomáš Chrenek, nic zásadního se nestalo. Na Slovensku ovládá největší část zdravotnické sítě Penta. Potíž je, že do soukromých nemocnic kontroly hůře dohlédnou. Bude zajímavé sledovat, kam se Barometr zdravotnictví a vnímání situace z pohledu manažerů nemocnic posune v letošním roce.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud