Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Video s tragickou nehodou dívek zhlédly statisíce lidí. Měli by ho vidět všichni, shodují se experti

Video s tragickou nehodou dívek zhlédly statisíce lidí. Měli by ho vidět všichni, shodují se experti

Autentický videozáznam dopravní nehody poslouží jako varování před nebezpečným chování za volantem lépe, než nahraný klip, řekl ČTK dopravní expert Roman Budský. Jako preventivní materiál tak podle něj může být využit i záznam čtvrteční havárie, při níž u Obrnic na Mostecku zemřela řidička. Dívka a její spolujezdkyně vysílaly nebezpečnou jízdu živě na sociální síti. Na záznamu je zachycen i okamžik nárazu. Rodiny obou dívek požádaly, aby lidé video nesdíleli a smazali.

„Všichni víme, že nějaký vzdělávací spot je umělý, že to je nahrané. Záběry z reálného života mají velký preventivní potenciál,“ řekl ČTK Budský z neziskové organizace Tým silniční bezpečnosti. Autentické záběry doplněné odborným komentářem podle něj přimějí budoucí řidiče, aby si uvědomili, že rizikovým chováním mohou ublížit sobě i svému okolí.

S využitím videa pro prevenci souhlasí také krajský koordinátor bezpečnostního oddělení ministerstva dopravy BESIP Irenej Štalmach. „Je to i etická otázka, ale musím říct, že pokud by video mělo sloužit jako edukativní součást toho, jak se to nemá dělat, a mohlo by tak zachránit lidské životy, tak bych souhlas k jeho použití dal,“ uvedl. „Tohle by měli vidět úplně všichni - všichni mladí lidé, kteří mají touhu se takhle předvádět,“ dodal. Smrt řidičky i zranění spolujezdkyně považuje za obrovskou tragédii.

Čtyřicetiminutové video již prostřednictvím sociálních sítí viděly stovky tisíc uživatelů. Je stále dostupné, přestože rodiče dívek veřejně žádali, aby lidé záznam dále nešířili. Video kromě soustrastných komentářů vyvolává i necitlivé a hrubé reakce. Jako u řady podobných případů tak ožívá debata o tom, zda by takový obsah neměl být blokován automaticky.

Oba oslovení odborníci se shodli, že podobná videa zachycující riskantní kousky se stávají fenoménem doby. „Mladí lidé tím žijí, vyrůstají na tom. Připadá jim to samozřejmé a přirozené. To přináší doba a technologie,“ míní Štalmach. „Není to jen otázka nebezpečného řízení motorových vozidel, týká se to také lezení po železničních vagonech nebo pod trolejemi s vysokým napětím. Natáčejí se různé skoky z výšek, opilecké kousky,“ vyjmenoval Budský.

Dodal, že obvyklými aktéry nebezpečných situací jsou lidé přibližně do třiceti let. „Tito lidé si déle ponechávají vzorce chování mladých lidí. Projevuje se u nich určitá nedozrálost,“ uvedl. „Snaží se vypadat jako hrdinové, kteří se nebojí překračovat zákon, nemají strach z případných postihů. Ukazují, že jsou mazáci, všechno zvládnou a nemůže je jen tak něco vystrašit,“ dodal.

Štalmach však nevidí problém v tom, že spolujezdkyně vysílala jízdu na internet. „Pokud by se řidička věnovala řízení a dělala, co měla, tak je jedno, jestli ta druhá skáče po sedačce a vykřikuje něco do světa,“ uvedl. Ze záznamu je podle něj patrné, že dívky se k nebezpečné jízdě s tragickým koncem vzájemně vyburcovaly.

Tomu, aby se podobná neštěstí nestávala, lze podle Štalmacha zabránit jen výchovou. „Od malička musíme vést děti k tomu, že auto nebo jakýkoliv dopravní prostředek je zbraň. Nejde jen o to, že ublížím sobě, ale můžu ublížit i ostatním,“ míní expert. „Musíme důrazně a trpělivě trvat na tom, aby děti od malička chápaly, co se může stát, jak je to nebezpečné,“ podotkl.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1