Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Vláda a odbory se na platech nedohodly ani tentokrát. Znovu budou jednat až v srpnu

Vláda a odbory se na platech nedohodly ani tentokrát. Znovu budou jednat až v srpnu

Vláda a odbory se dnes nedohodly na růstu platů ve veřejném sektoru. Dál budou jednat o několika variantách přidání, které má propočítat ministerstvo práce. Propočty by mohly být na stole už tento týden. Dohoda o tom, o kolik a od kdy si zaměstnanci státu a veřejných služeb polepší, by mohla padnout do poloviny srpna. Novinářům to po jednání se zástupci vlády řekl předák Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula.

„Obě strany by rády cílily na podobný datum (dohody do poloviny srpna). Bude ale záležet na tom, co budou varianty obsahovat a jak to bude vypadat s navýšením pro zaměstnance a pro bezpečnostní složky,“ uvedl Středula.

Odbory požadují pro učitele o 15 procent vyšší sumu na platy a pro ostatní pracovníky veřejného sektoru zvýšení tarifů o deset procent, a to od října. Premiér Andrej Babiš (ANO) už dřív řekl, že do platů půjde příští rok o deset procent peněz víc než letos. Učitelé by si měli přilepšit o 15 procent. Pro ostatní zaměstnance, tedy hasiče, policisty či úředníky, má být na platy o šest procent víc. Tarify by se jim měly zvýšit o dvě procenta, zbytek by byl na odměny.

První propočty variant by mohly být na stole tuto středu. Odboráři očekávají, že ministerstvo bude posuzovat tři či čtyři modely. Nejdřív by o nich měli diskutovat členové vlády. Poté budou pokračovat neformální jednání s odboráři. Týkat se budou hlavně poměru sumy na tarify a odměny a případného rušení nejnižší platové tabulky pro nejhůře odměňované. Oficiální schůzka s odbory se pak uskuteční začátkem srpna.

Středula se o víkendu sešel s předsedou ČSSD a ministrem vnitra Janem Hamáčkem a ministrem práce Petrem Krčálem (ČSSD). „Dohodli jsme se, že budeme podporovat plošný růst platů o deset procent,“ uvedl pak na twitteru Hamáček. Dnes po schůzce novinářům řekl, že by se klonil spíš ke zvýšení platů od ledna než od října. Otázkou podle něj je také to, zda by se měla nejnižší tabulka škrtnout, nebo by se v ní mělo výrazněji přidat.

Dnešního jednání s předáky se v Hrzánském paláci zúčastnili kromě Hamáčka a Krčála ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) a premiér Babiš. Zda by se případně mohla navýšit ještě suma na platy, není zatím příliš pravděpodobné. Jasněji by ale mohlo být před koncem měsíce po zveřejnění prognózy ekonomického vývoje v zemi, podotkl Středula.

„Pokud se ukáže, že by alternativa (přidávání) znamenala navyšování objemu na platy, tak se musíme podívat do jiných kapitol státního rozpočtu a ty peníze najít,“ řekl novinářům Hamáček. Dodal, že podle jeho představ by pro policisty a hasiče šest procent peněz mělo putovat do rizikového příplatku a čtyři procenta do tarifů.

ČMKOS zastřešuje 13 svazů veřejného sektoru, a to třeba školské, hasičské, úřednické či zdravotnické odbory. Jejich předáci se dnešního jednání zúčastnili. Ve veřejných službách a správě loni podle informačního systému ministerstva práce o průměrném výdělku pracovalo přes 634.700 zaměstnanců. Průměrný hrubý plat dosáhl 31.968 korun. Polovina pracovníků vydělávala víc než 29.840 korun hrubého. Částky jsou vyšší než v soukromém sektoru.

Odboráři vládu k jednání o zvýšení platů vyzvali v polovině března. Stěžovali si na to, že s nimi premiér nejedná. V polovině června pohrozili protesty. První schůzka se pak konala 19. června.

 

Šokující zjištění vědců: Pokud nejíte sladké, ohrožujete vlastní zdraví

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Výzkum profesora Macieje Banacha z Lodžské univerzity ukazuje, že dieta chudá na sacharidy představuje v dlouhodobé perspektivě riziko pro zdraví. Tým vědců sledoval 11 let více než 24.000 dobrovolníků, mužů i žen. Všichni drželi dietu, ale nikoli stejnou. Když vědci zjistili jejich zdravotní stav, životní styl a výživu, srovnávali rizika předčasné smrti.

Link

Účastníkům studie, kteří nejedli sacharidy, hrozilo o 32 procent vyšší nebezpečí, že zemřou o šest let dříve, než ti, jejichž strava obsahovala hodně sacharidů. Riziko, že člověk podlehne kardiovaskulární chorobě, vzrostlo o 50 procent, jestliže dotyčná osoba konzumovala málo sacharidů či dokonce žádné. U rakoviny bylo riziko o 30 procent vyšší.

Studie také ukázala, že osobám s normální váhou, které se rozhodly držet takovou dietu, hrozilo větší riziko předčasného úmrtí než lidem obézním. Výsledky se potvrdily i poté, co bylo přihlédnuto ke konzumaci alkoholu, kouření, fyzické aktivitě či chorobám jako je vysoký krevní tlak.

Podle autorů studie nejsou tyto výsledky spojeny jen s nízkým přísunem sacharidů. Souvisejí zřejmě i se zvýšenou konzumací proteinů a tuků. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) nadměrná konzumace červeného masa a uzenin bohatých na cholesterol a nasycené tuky přispívá ke vzniku některých druhů rakoviny, zejména střev a konečníku. Tyto látky mají rovněž na svědomí kardiovaskulární choroby. Navíc může hrát roli i snížená konzumace minerálních látek a vitamínů.

Link

Francouzská Národní agentura pro bezpečnost potravin (ANSES) varuje před "klinickými, biologickými a psychickými dopady" spojenými s odtučňovacími dietami. Vzhledem k nedostatku některých živin mohou nastat problémy s kostmi či s metabolismem. V dlouhodobé perspektivě tyto diety vedou k bludnému kruhu, kdy člověk znovu nabere shozené kilogramy.

Jestliže jsou diety chudé na sacharidy v krátkodobé perspektivě účinné, jsou dlouhodobě riskantní a neměly by být doporučovány, varuje profesor Banach. Je totiž důležité nevynechávat jeden druh potravy. Sacharidy, proteiny a tuky jsou pro stravování nezbytné. Podle nutričních poradců je výživová potřeba člověka pokryta, jestliže se strava skládá z asi 50 procent sacharidů, 20 procent proteinů a 30 procent tuků.

-1