Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Vláda bez ANO není možná. Pokud ji členové ČSSD odmítnou, je to Hamáčkův konec, varuje Znoj

Vláda bez ANO není možná. Pokud ji členové ČSSD odmítnou, je to Hamáčkův konec, varuje Znoj

Sociální demokraté se po volebním debaklu nevyhnou debatě o svém budoucím směřování. A to ať už budou, či nebudou součástí vládní koalice. Podle politologa Milana Znoje je otázka, která možnost je pro takovou diskusi výhodnější. „Vedení ČSSD se zřejmě chystá do vlády. Zastavit nastoupenou cestu může už jenom členstvo, pokud odmítne schválit koaliční dohodu. V takové situaci však odmítnutí koaliční dohody s hnutím ANO bude znamenat odmítnutí stávajícího vedení,“ upozorňuje Znoj v obsáhlém rozhovoru pro INFO.CZ. Strana by se podle něj v takovém případě dostala do vnitřní krize, a to nejen programové, ale i personální. „A diskuse o směřování strany by pak byla chaotická. Jestliže ČSSD chce vzít vážně diskusi o svém ideovém profilu, může se do ní pustit i ve vládě, ale rozložená ČSSD sotva,“ vysvětluje Znoj.

Zástupci hnutí ANO se o víkendu nechali slyšet, že nemají plán B pro případ, že zkrachuje jednání o vládě s ČSSD. Sociální demokraté zase potvrdili, že definitivní slovo budou mít členové jejich strany v referendu. Jak dosavadní průběh vyjednávání hodnotíte? Zjevně nejsou zas tak hladká…

Pomalu a jistě se blížíme k závěru vyjednávání, kterým bude vláda Andreje Babiše s důvěrou tak jako tak. Pohybujeme se ale po spirále. Buďto vznikne menšinová koalice hnutí ANO a ČSSD s podporou komunistů, anebo menšinová vláda hnutí ANO s podporou komunistů a Okamurovy SPD. Hnutí ANO se vrátilo k vyjednávání s ČSSD, ale své záložní varianty se nevzdá, což je zdroj potíží.

Co tím máte na mysli?

Kolem vyjednávání o vládě se vedou dvě různé veřejné rozpravy. Jedna je převážně moralistní, a ta se točí kolem trestního stíhání Andreje Babiše, který s touto „vinou“ přeci nemůže – anebo nesmí – být premiérem. Druhá rozprava je spíše politická a točí se kolem záložní většiny, kterou má hnutí ANO ve sněmovně a díky které může sestavit menšinovou vládu s podporou komunistů a Okamurovy SPD.

Cílem moralistní rozpravy je dosáhnout toho, aby hnutí ANO navrhlo na premiéra někoho jiného než Andreje Babiše. Vládu by pak sestavovalo hnutí ANO – jinak to s ohledem na výsledky voleb ani nejde – ale Andrej Babiš by zůstal stranou, což by byla příležitost pro revanš, protože, jak se říká, platí rovnice ANO = Andrej Babiš. Mohlo by tudíž i platit, sejde z vlády, sejde z mysli.

Cílem politické rozpravy je spíše varovat před nebezpečím, že česká politika se dostává pod vliv protievropských, nacionalistických a proruských sil, které ji dovedou k politické izolaci ve Střední Evropě. Problém současného vedení ČSSD je, že se v těchto dvou veřejných rozpravách plácá ze strany na stranu a nedovede jasně vyložit svou pozici, která by si získala podporu ve straně i u veřejnosti. 

Chvilku moralizuje o Babišovi a pak bojuje proti SPD. Pokud vedení ČSSD nedokáže zformulovat svou pozici zásadně ideově politicky, tak jenom zabředne v tahanicích o posty, ať ve vládě, které chce získat, anebo ve sněmovně, které vyrve z rukou SPD.

A jak hodnotíte nabídku hnutí ANO? 

Nabídka od hnutí ANO je vskutku velkorysá. ČSSD bude mít ministerstvo vnitra, takže může říkat, že zajistí, aby policie měla „volnou ruku“ při vyšetřování kauzy Andreje Babiše. ČSSD rovněž získá ministerstvo práce a sociálních věci, což jí umožní realizovat priority svého programu. A pět ministerstev ji ve vládě dává velkou porci moci, která je mnohem větší a neodpovídá jejímu volebnímu výsledku. Avšak v tomto jablku je zavrtán červ, kterým je ona záložní většina, kterou má hnutí ANO ve Sněmovně a ke které se může vrátit, když by se rozpadla koalice s ČSSD.

Nemyslím si, že by se Andrej Babiš opíral o tuto záložní většinu, kdykoli by se mu zachtělo. V tom případě by koalice s ČSSD byla jenom špinavý trik, jak získat důvěru vlády ve sněmovně. Není proč nevěřit vedení ANO, že se nyní nechce opírat ve vládě o hlasy Okamurovy SPD. Ale v případě, kdy nebude zbytí, tak po této možnosti klidně sáhnou.

Sociální demokraté původně požadovali pět ministerstev včetně vnitra nebo financí. A ač se Andrej Babiš zdráhal vyjít jim vstříc, nakonec tak učinil. Nyní ČSSD přichází s dalšími požadavky, ale předseda hnutí ANO už nejspíš ustupovat nehodlá. Jak Babišův postup hodnotíte v tomto ohledu?

Andrej Babiš postupuje dravě, poměrům v ČSSD moc nerozumí, ale v zásadě postupuje racionálně. Nejprve si myslel, že vedení ČSSD chce do vlády za každou cenu, a tak jim dal nabídku, která by z nich udělala doplněk vlády ANO. Pochopitelně to ČSSD odmítla. Andrej Babiš ale racionálně couvl, jakmile zjistil, že jeho vlastní strana své výhrady k Okamurově SPD myslí vážně, a že by ANO zřejmě muselo čelit vzbouření veřejnosti, jak ukázaly demonstrace kvůli schválení komunisty Zdeňka Ondráčka předsedou výboru pro kontrolu GIBS.

Sociální demokraté mimo jiné požadují, aby byli z vedení sněmovny a výborů odvoláni zástupci hnutí SPD. Babiš si je ale – jak jste už zmínil – podle všeho hodlá podržet jako záložní variantu pro případ, že jednání s ČSSD zkrachují. Měla by to být pro ČSSD nepřekročitelná podmínka, anebo z ní lze ustoupit? 

Je to podmínka pro ČSSD klíčová, ale pro hnutí ANO je nesplnitelná. Kompromis se vyjedná jenom těžko. Možná dojde k nějaké kosmetické úpravě poměrů ve sněmovně. Hnutí ANO by mohlo spálit všechny mosty s SPD. Stačilo by odvolat Tomia Okamuru z pozice místopředsedy Sněmovny a Radima Fialu z funkce předsedy hospodářského výboru, avšak potom by hnutí ANO bylo zásadně oslabeno, neboť by bylo odkázáno výlučně na podporu ČSSD a komunistů. Andrej Babiš udělá určitě vše, aby se této jednosměrné koleji vyhnul.

ČSSD přišla také s tím, že chce, aby v případě rezignace všech pěti ministrů sociální demokracie museli do sedmi dnů rezignovat také premiér a zbytek vlády. Otázka je, jak by si sociální demokraté případně takovou rezignaci mohli vynutit?

ČSSD takto vlastně žádá, aby měla sílu dostatečnou k tomu, aby mohla položit vládu, když by se tak strana rozhodla. Předpokládejme, že by to bylo rozhodnutí strany, pokud by to mělo být rozhodnutí jednotlivých ministrů, tak je to poněkud matoucí požadavek. 

V každém případě ale tento požadavek paradoxně zvyšuje hodnotu zmiňované záložní většiny pro hnutí ANO. Pokud totiž musí Babiš počítat s možností, že její menší koaliční partner může položit vládu, o to více si bude chtít udržet možnost vytvořit vládu také v jiné alternaci.

Další zásadní moment pro ČSSD je trestní stíhání premiéra. Naposledy přišla s tím, aby nebyl členem vlády prvoinstančně odsouzený politik. Babiš o něčem podobném nechce slyšet. Není to celé už krapet bizarní – bavit se o tom, že bychom měli odsouzeného premiéra? 

Požadavek, aby v koaliční smlouvě bylo přímo uvedeno, že ve vládě nesmí být prvoinstančně odsouzený politik, je jenom novou formulací toho, že ve vládě nesmí být trestně stíhaný politik. ČSSD musí umět jasně zformulovat důvody, proč jde do vlády s hnutím ANO a s premiérem Andrejem Babišem, i když ten je trestně stíhaný. Pokud to nedovede říci srozumitelně, takovéto kličkování se slovy jí příliš nepomůže.

A co říkáte na iniciativu senátorského klubu ČSSD, který minulý týden uprostřed jednání o vládě vyzval vedení ČSSD k odchodu do opozice? 

Vystoupení senátorského klubu je důležité a svědčí o tom, že se ČSSD vskutku nevyhne diskusi o svém dalším politickém směřování. Tato diskuse se bude ovšem zauzlovat kolem účasti ve vládě s hnutím ANO podporované komunisty. Otázkou nicméně je, zda se tyto úvahy budou sytit zmiňovaným moralistním diskursem, že s „vinným“ Babišem to nejde, anebo zda se ke slovu dostanou také argumenty politické, jež se budou týkat poměru ČSSD k nacionalistickým a protiveropským tendencím střední Evropy.

A jaká je vaše intuice? Snese nakonec ČSSD neústupnost Babiše ve zmíněných bodech a uzavře s ním koaliční smlouvu? Co by takový scénář znamenal pro její budoucnost? 

ČSSD se politické diskuse o svém profilu nevyhne, ať bude ve vládě, nebo v opozici. Otázkou je, která možnost je pro takovou diskusi výhodnější. Vedení ČSSD se zřejmě chystá do vlády. Zastavit nastoupenou cestu může už jenom členstvo, pokud odmítne schválit koaliční dohodu. V takové situaci však odmítnutí koaliční dohody s hnutím ANO bude znamenat odmítnutí stávajícího vedení.

Strana se potom dostane do vnitřní krize, nejen programové, ale i personální, a diskuse o směřování strany bude chaotická. Jestliže ČSSD chce vzít vážně diskusi o svém ideovém profilu, může se do ní pustit i ve vládě, ale rozložená ČSSD sotva.

Co říkáte na pozici komunistů? Vojtěch Filip na jednu stranu vyčkává, na druhou se nechá tu a tam slyšet, že KSČM bude chtít mluvit do obsazení některých resortů…

Komunisté krok za krokem usilují o politickou legitimizaci strany, což se jim paradoxně daří až nyní, když zjevně ztrácí své voliče. Strana vsadila na národní konzervatismus a Vojtěch Filip na podporu prezidenta Zemana. Dočasný úspěch mají zaručen. 

Nebylo by nakonec nejčistším řešením, pokud by Miloš Zeman ustoupil a pověřil sestavením vlády někoho jiného, než Andreje Babiše?

Vládu nelze sestavit bez hnutí ANO. To je východisko povolební situace. A pokud hnutí ANO trvá na tom, že Andrej Babiš má být premiér, a pokud prezident Zeman, věren v tom svým letitým zásadám, říká, že premiérem jmenuje jenom předsedu vítězné strany, potom je toto „nejčistší řešení“ jenom zbožné přání.

A co předčasné volby? Je to realistická varianta a byla by podle vás vhodným řešením aktuální politické krize?

Předčasné volby jsou řešení možné, ale zatím nikoli řešení reálné. Sněmovna se sama nerozpustí, pokud nebude chtít předčasné volby hnutí ANO, nemluvě o nechuti ostatních stran. Prezident Zeman předčasné volby také vyloučil a dokonce se pustil do kreativních výkladů ústavy, ze kterých vstávaly ústavním právníkům vlasy na hlavě.

To ale neznamená, že se k předčasným volbám nakonec nedopracujeme. Před tím ale budeme muset projít menšinovou koalicí hnutí ANO a ČSSD s podporou komunistů, anebo menšinovou vládou hnutí ANO s podporou komunistů a Okamurovy SPD. V obou případech to bude zřejmě docela turbulentní doba, takže předčasné volby mohou být nakonec přece jen vysvobozením.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1