Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Vláda chystá omezení dávek. O bydlení přijde až 13 tisíc lidí, varují odborníci

Vláda chystá omezení dávek. O bydlení přijde až 13 tisíc lidí, varují odborníci

Vláda v demisi Andreje Babiše chce omezit byznys s chudobou v Česku. Připravuje proto změny ve vyplácení dávek na bydlení. Reforma by měla omezit jejich nadužívání. Experti ale varují, že nová legislativa ohrozí ztrátou bydlení až třináct tisíc lidí, kteří žijí na ubytovnách. Proti návrhu ministerstva práce a sociálních věcí se postavila i skupina poslanců, která svolala na čtvrtek mimořádnou schůzi sněmovny.

Změnit by se měl konkrétně zákon o státní sociální podpoře, zákon o pomoci v hmotné nouzi a metodika Úřadu práce. Doplatek na bydlení pro lidi žijící na ubytovnách by se měl ze současných osmdesáti procent nákladů snížit na šedesát procent. Podle dat z roku 2016 bylo takových lidí přes dvanáct tisíc. Omezí se i výše doplatků vyplácených dalším tisícům lidí, kteří žijí v bytech.

Odborníci varují, že negativní dopady budou mít i změny u příspěvků na bydlení, které pobírá zhruba 215 tisíc domácností. Zkoumání, zda na něj žadatelé mají opravdu nárok dosáhnout, by mělo být přísnější. Podle kritiků novely to přinese velký tlak na Úřady práce, které budou muset nabírat nové úředníky.

„Jejich záměrem je ubytovny uzavřít a jejich ubytované hodit na města, která se o ně mají postarat. Ale i ta nejmotivovanější města s velkým bytovým fondem to nemohou zvládnout,“ komentuje vládní návrhy ředitel Platformy pro sociální bydlení Vít Lesák.

Kolaps úřadů práce

Kabinet v demisi podle informací INFO.CZ tlačí na rychlý postup zákona. Jak uvedl deník Právo, proti návrhu se ale postavil šéf Legislativní rady vlády a ministr spravedlnosti Robert Pelikán (ANO).

„V médiích běží informace o parametrech, které ale byly po připomínkovém kolečku už upravovány. Jedná se o novely, abychom snížili nadužívání a zneužívání dávek. Nejedná se o hromadné zastavení vyplácení,“ tvrdí ministryně Jaroslava Němcová. Podle ní se změny dotknou zlomku lidí.

Na čtvrtek je také svolána mimořádná schůze sněmovny, kterou k tomuto tématu vyvolala skupina poslanců z řad lidovců, Pirátů, TOP 09 a STAN.

„Výsledkem bude reforma, která destabilizuje jediný pilíř podpory dostupného bydlení, a tím desítky až stovky tisíc domácností,“ varuje poslankyně Olga Richterová (Piráti). „Reforma k tomu navíc přináší celou řadu nových povinností pro Úřady práce. Buď bude potřeba armáda nových úředníků, nebo můžeme čekat kolaps,“ dodává.

Otázkou nyní zůstává, zda mimořádná schůze opravdu proběhne. Ostatní poslanci ji mohou zablokovat tím, že neschválí program.

Šéf hnutí ANO líčí boj s byznysem s chudobou jako jednu z priorit. Během nedávné návštěvy Ústeckého kraje opakovaně zaznívalo, že jde o největší problém regionu. „Je absurdní, pokud sem chodí lidi z východního Slovenska, aby ti šmejdi, kteří obchodují s chudobou, na tom vydělali. To je absurdní situace, to musíme změnit,“ tvrdil Babiš v ústeckých Předlicích.

V květnovém programovém prohlášení vlády pak stojí: „Vyhodnotíme změny v dávkových systémech, realizované v minulých letech. (…) Tam, kde to bude vhodné, předložíme úpravu, která podmíní poskytování dávky plněním určité povinnosti ze strany klienta, s cílem postupně závislost na dávkách snížit a odstranit. V této souvislosti zahájíme dialog s obcemi o funkčním rozdělení rolí v sociální oblasti, a po dohodě navrhneme takové změny, aby práce s klientem byla skutečně účinná“.

 

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1